Augustin Heřman Bohemialis

     1605 - 1686 (čechoamer. vystěhovalec, obchodník a politik). Čechy opustil s pobělohorskými exulanty a usadil se nejprve v Holandsku. První zmínka o něm na území Ameriky je z roku 1633, kdy ve službách Západoindické společnosti jednal s indiány o odkoupení půdy poblíž dnešní Filadelfie. Prokazatelně však už od roku 1643 žil v Novém Amsterodamu (New York), kde vlastnil hned tři nemovitosti a kde se dopracoval vynikajícího postavení. Stal se členem nejvyšší rady guvernéra Petra Stuyvesanta, tzv. Rady devíti. Jako jeden z prvních se pustil do pěstování indiga na Manhattanu a s ním se také pustil do obchodování. Kuřáky jistě potěší, že patřil i k průkopníkům obchodu s tabákem, který spolu s indigem vyvážel přes oceán do Evropy. Byl znám jako první zakladatel pěstování tabáku ve Virginii. Jenomže guvernér je guvernér, proto se cigaretám později dostalo názvu Stuyvesant, a nikoli Heřman! Vedle toho byl činný jako obchodník a korzár v Karibské oblasti (známá je např. jeho cestu roku 1659 do Curacaa).

     Proslulost ale získal zejména jako vynikající kartograf. Pro Cecila Calverta, Lorda z Baltimoru, totiž zhotovil kolem roku 1670 vůbec první a velmi kvalitní mapu Virgínie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a jistě potěší, že kolem něj nechal vlastenecky hrdě vyrýt své jméno: "Augustine Herrman Bohemian". Mapa prý byla natolik kvalitní, že ještě sedmdesát let po jejím vytištění v roce 1673 byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Oceňoval ji i George Washington - původně také kartograf. Za mapu obdržel v Marylandu rozsáhlé pozemky (3000 akrů) a právo užívat titul lord. Své pozemky pojmenoval "České panství" - Bohemia Manor, a na kterých si postavil i velký dům. Z Bohemia Manor se postupně stalo město, které bylo v roce 1839 přejmenováno na Chesapeake City. Stalo se tak v době vybudování Chesapeake a Delaware kanálu, který také vyprojektoval Augustin Heřman.

      Aby ani to nebylo málo, ukázalo se, že jedno z vůbec prvních vyobrazení New Yorku z roku 1650, teprve v roce 1992 objevené pracovníky rakouské národní knihovny ve Vídni, je rovněž dílem Heřmanovým. Zemřel 11. listopadu 1686.