Meganisi

Krásně fouká a tak vyplouváme z Ithaky abychom si zaplachtili. Léto ale skončilo a oblohou se honí černé dešťové mraky. Daří se nám, abychom se jim vyhýbali a tak jsme ani nezmokli. Končíme na ostrově Meganisi. Je zde pěkná marina, ale divní lidé. La Grace se jim líbila, ale nepustí sem ani cizí člun. Do přístavu jsme jen nakoukli a raději naši loď vážeme o zátoku vedle. Odpoledne děláme na lodi. Pořád je co…..

Ithaka

Konečně léto ale žádný vítr. Přejíždíme jen kousek – na protější ostrov Ithaku do Vathy. Je to nádherné místo. Zátoka je chráněná ze všech stran natolik, že tvoří přírodní přístav. Návštěva městečka stojí za vidění. Nejsem tu poprvé a tak mě naštvalo, že už 4 roky je zavřená Jeskyně nymf, kde podle báje Odysseus poprvé po 20 letech vstoupil na Ithaku– je to velká škoda. La Grace se tu mezi těmi zelenými kopci opravdu vyjímá.

střídání

Dopoledne se uklízí a stará posádka opouští loď. Doba mezi střídáním se hodí na spoustu práce. Například se mění olej v motoru, doplňují se pohonné hmoty, přeplétají lana atd. Až se nalodí další, chceme vyplout na ostrov Kefalonia. S větrem je to ale na pytel. Udělalo se taky konečně léto a tak nefouká.

Killiny

Ráno plujeme dál. Větru je ale poskromnu a tak měníme plány a po dohodě se všemi střídajícími přistáváme v Killiny – chceme tu i vystřídat. Nad městem (cca 10 km) je veliká pevnost Kastro a tak se tam část lidí vydává na výlet. Stála posádka připravuje loď na další plavbu. Noc v přístavu je opět zdarma. Vlastně se s toho už stala tradice – La Grace ještě nikde za přístav neplatila. Noc je klidná, jen čas od času s námi zahoupe přístavem proplouvající trajekt.

na sever

Ráno doplňujeme alespoň benzín do generátoru a vyplouváme na sever podél západního pobřeží Peloponesu. Vůbec nefouká, tak motorujem. Cestu nám ale zpříjemnilo stádo delfínů poskakujících pod přídí. Večeru se vítr stáčí proti. Nechce se nám už plout dál a tak měníme kurz na Katakolon. Stojíme tu na kotvě před velkým přístavem pro cruise ships ze kterých jezdí davy lidi do Olympie.

Methoni

V noci vítr úplně skončil, a tak startujeme motor. Brzy ráno připlouváme do Methoni. Už z dálky jsou vidět mohutné zdi velké pevnosti. La Grace přistává pod ochranou dělových střílen v chráněné zátoce. Celá posádka se vydává na prohlídku starobylého města. Do večera jsou z nás turisti. Většina si dala večeři v místní restauraci, a to včetně našeho pětiletého Filipa, kterého nadchly pražené rybičky a baštil je s ohromnou chutí i s očičky a ocásky.

bouře

Loď celou noc uhání tmou. Postupně sílící vítr žene La Grace rychlostí přes 9 uzlů. Postupně jsme sundali většinu plachet až nám zůstala jen přední a košová plachta na předním stěžni. Jdu spát až nad ránem. Po hodině spánku mě u jihovýchodního mysu náhle budí Viky. Před vysokými skalami vítr neúměrně zesílil. Vybíhám na palubu. Poplach!!! Rychle všechny plachty dolů! Vítr dosahuje síly vichřice. Mořem se ženou pásy zpěněné vody jako při sněhové vánici. Přední plachtu jsme stihli sundat včas, ale přední košovka byla pod takovým náporem větru, že si sama utrhla kolíky, na kterých jsou uvázané její otěže. To je výborné, protože teď víme, že v naší takeláži nejsou nejslabším článkem čnělky. Držím loď po větru, abych snížil jeho sílu. Loď bez jakýchkoliv plachet uhání 6 uzlů. Přemýšlím, co dál. Nejprve se snažím schovat pod vysokými skalami jihu poloostrova. To se ale neukázalo jako šťastné řešení. Z vysokých hor padají na La Grace větrné balvany jako při boře. Jen stěží držím loď na motoru pod skalou. Vychází slunce. Dlouho se tu nedá udržet. Rozhodl jsem se plachtit dál k dalšímu mysu. Teprve teď jsem si všiml, kolik ohromných kontejnerových lodí a tankerů opouští moře a snaží se někde schovat. Ale jsme opět na moři. Vítr šílí. Snažím se držet loď tak, aby bylo možné co nejlépe sklidit podkasané plachty, které ale doposud nejsou připevněny k ráhnům gaskety. Kluci lezou po ráhnech jako opice, přestože se loď pod poryvy mohutného větru naklaní až 25°. Když je vše hotovo a snížili jsme odpor lodi, startuju motor a mířím k nejbližšímu ostrovu schovat loď. Motor už to teď zvládá. Asi za hodinu házíme kotvu v zátoce chráněné před vlnami. Vítr sem ale stále fouká hodně přes 40 uzlů. Na 8 metrech hloubky házím 90 metrů těžkého řetězu. Naše druhá loď ? Princess takové štěstí neměla. Bouře ji žene kurzem 240° na otevřené moře, protože se jí nepodařilo chytit chráněné zátoky. Když jsem s nimi ztratil signál, nervózně sleduji hlídkující letadla pobřežní stráže.
Hned po přistání nás oba novináři opustili ? v duchu si říkám, jak asi bude vypadat ten článek o hrdinech či bláznech, co přežili tuhle bouři.
Velká písečná pláž malebného ostrůvku s modrozelenou vodou připomíná Karibik. Část posádky se vypravila do městečka na druhém konci ostrova pro chleba. K večeru vítr slábne, a tak když už fouká ?jen? 25 uzlů, zvedáme přední plachtu a na noc vyplouváme dál. Jede to báječně kolem 5-6 uzlů.

Hydra

Hned po snídani vyzvedávám člunem dva řecké novináře a na břeh odvážím ty, co nás opouští. Radka, Majdu a Lucku. V zápětí vyplouváme pod všemi plachtami. Fouká ale hodně slabě a ještě proti, takže ještě v poledne pozorujeme pouhým okem domy v Athénách. Odpoledne se však vítr zvedá a stáčí do dobrého směru (k severovýchodu). Loď uhání pod plnými plachtami jako blázen. Je to úžasná plavba! Na palubě je skvělá nálada. V podvečer nám hraje Ondra na dudy při zapadajícím slunci. Z pravoboku pozorujeme skalnaté pobřeží ostrova Hydra. V noci se střídáme u kormidla a na hlídkách. Jen my, napnuté plachty a hvězdná obloha nad námi.

Akropole

Noc na kotvě byla klidná. Po snídani čekáme na vítr. Část posádky si šla prohlédnout Akropoli. Vítr nakonec nepřišel. Kolem se jen líně pohupují malé plachetničky Optimist s dětmi a motorové čluny, které si nás přijely fotit. Stálá posádka dělá drobné opravy na lodi, jinak je vcelku nuda.

technická prohlídka

Stojíme v bezvětrné zátoce na kotvě před marinou Flisvos v Athénách. Mohli bychom vplout dovnitř, protože zde máme slíbené volné kotvení zdarma kdykoliv, ale nechceme. Tady na kotvě je úplný klid. Kdybychom stáli u mola, pořád by jsme byli obklopeni davem lidí procházejících po rušné kolonádě.
Po sms jsem se dozvěděl, že významné řecké noviny The Athena news! zvolily fotku kde jsem já s Filipem a La Grace fotkou tohoto týdne. Udělalo mi to velkou radost. Byla to pro nás taková tečka za dobrou reprezentací České republiky i Klubu La Grace.
Dnes máme ale jiný a neméně důležitý úkol. Z Čech kvůli nám přijela kontrola pověřená MDČR, aby ověřila technický stav naší lodi. Celý den prolézáme trupem, hledáme v plánech, fotíme technické detaily či počítáme záchranné prostředky. Neumím si přestavit, jak náročné musí být technické prohlídky u starších lodí. Ještě že jsme nová loď. Objevené nedostatky (typu: chybí lanko u záchranného kruhu, či nápis na kruzích musí obsahovat kromě jména lodi i domovský přístav) jsou odstranitelné ještě tentýž den. Výsledek? La Grace prošla technickou prohlídkou pro oblast plavby I – oceán bez omezení.