13.11.2011

8:00 hodin; Pozice: N19 05,W22 29;
Celou noc jsme motorovali. Ted se objevily letajici ryby.

12.11.2011

8:00 hodin; Pozice: N20 28, W21 01;
Pred chvili se vedle lodi rozvaloval vorvan. V noci chytili dalsi rybu. Plujeme 3 uzly.

20:00 hodin; Pozice: N19 50,W21 35;
Bezvetri jsme vyuzili ke kratke koupeli v mori a od 13h motorujeme. Obloha je uplne zatazena.

11.11.2011

8:00 hodin
Pozice N 21 31, W 20 26
V noci ryba ukousla uz 3. navnadu na udici. Z toho si muzete udelat predstavu, kolik legrace si tady uzijeme.
20:00 hodin; pozice: N20 57,W20 40;
Oprava ranni zpravy, ryby uhryzly uz 6 navnad.
Odpoledne ale vracime skore, zarizli jsme prvni poradnou doradu.
Telefonujeme primy vstup na krest knihy La Grace pluje. Vitr je dnes velmi slaby a vecer se zatahuje obloha. Honza opravil generator. Poprve na La Grace vytahujeme kosatku(plachtu), mame dnes 7 plachet. Pri veceri nas doprovazi stado vetsich kytovcu, mozna kulohlavci.

10.11.

8:30 hod.
Pozice: N22 51,W19 24; Vcera ve 23:04 jsme pretnuli Obratnik raka. Patricne jsme to oslavili. Nocni rychlost kolem 5 uzlu, kurz 220. Od casneho rana jdou od severu velke vlny. Ze by predzvest silnejsiho vetru?

20:00 hod.
Pozice: N 22 11, W 19 59;
Opet drhneme palubu,kazde 2 dny. Mame stabilni mirne oblacne pocasi a zezadu stale stejny vitr, skoro jako bychom jeli vlakem. Na lodi vladne uzasna pohoda. Odpoledne pokracuje kurz astronavigace a vecer kurzanti poprve meri hvezdy. Jsme prave po veceri, husta fazolacka s chlebem.

9.11.2011

20:00 hodin, Pozice: N23 42, W18 46 Krasny den,jen kdyby vic fouklo.
Mereni kulminace slunce probehlo s velmi peknym vysledkem polohy od vsech kurzantu.
Nasledovalo cviceni v bleskovem kasani vsech plachet pro snizeni rychlosti kvuli vytazeni ryby, co se chytla na udici. Bohuzel to nebyla ryba, ale igelit. pytel. :-D
Nefunguje starter generatoru, problem resime. Ale nevadi – mame jeste jeden.
Jako vzdy byl vyborny obed od kuchare Ivose, rizek s domacim, vlastne lodnim, bram. salatem.
Ted nas sleduje nejaka velka lod.
Na Kapverdy jsme volali kvuli vytazeni lodi z vody, ale moc jsme se s nima zatim nedohodli.

8.11.2011 20h

20 hod.
Pozice: N24 56, W17 48
Rano mame u lodi ohromne stado delfinu, asi 20ks. Drbou se o prid a Michal si jednoho i z pride pohladil. Po snidani uklid lodi – paluby a salonu. Kapitan pribil na hl. stezen minci La Grace, kdo prvni uvidi Kapverdy, je jeho. Cely den skoro rekreacni plavba, rychlost 3 az 5 uzlu a jen male vlny. Pokracujeme v kurzu astronavigace.

7. 11.

08 hod.
Pozice: N 26 27, W 16 29
V noci nam vitr zeslabl na 15 az 20 uzlu. Plujeme 4 az 5 uzlu, kurz 220, cisty zadak, jen 2 plachty na prednim. Nocni vlny par lidem trochu pocuchaly zaludky.

20 hod.
Pozice: N 26 05, W 16 54
Dnes fakt jen plouzeni. Chvilemi ve snaze mit trochu bocni vitr dokonce spis smerem na Afriku nez na Kapverdy. Odpoledni klidna hladina byla ale idealni prilezitosti pro zahajeni vyuky astronavigace a vecerni prakticka mereni. Je hrozna zima. Jen tem, co neprileteli pred par dny z CR.

Vyplouváme

9 hod.
Poloha: 27.815, -15.761
Stojime na kotve a probiha skoleni kadetu. Vcera vecer jsme vyplenili pristav.

12:15 hod.
Po hodine toceni klikou kotevniho rumpalu (ano, uz zase se toci rucne, ale minimalne na Kapverdy si teto kratochvile neuzijeme).

15:30 hod.
V Mas Palomas jsme vysadili Pepu a dalsi 3 lidi, a jen co jsme vypluli zpoza zavetri ostrova, oprel se do nas zadobocni pasat, takze jen se tremi plachtami plujeme 8 uzlu. Mijime brigantinu Eye of the Wind, vyzvali jsme ji radiem na zavod, ale vzdali to :-).

sobota

Ráno odjíždějí všichni tři Jirkové na trajekt na Malorku. My ostatní ještě dokončujeme plenění města. Po obědě pak nasedáme do člunu a plavíme na druhou stranu zálivu dobýt Golden Farm – dům, v němž svého času pobýval lord Nelson. Není to v pravém smyslu muzeum, ale soukromý pozemek, v němž jeho majitelé poskytují prohlídky po domluvě. Majitele ale nemůžeme zastihnout telefonem, a proto jdeme zkusit štěstí osobně. Už jen dobýt kopec, na němž stojí, je v odpoledním horku výzva. Na naše dotazy “donde esta lepší cesta?” navíc místní španělé jen krčí rameny.

Na vrcholu kopce nás čeká ohromné překvapení – do ústí mahonského zálivu vplouvá další historická plachetnice! Její vyboulené tři ráhnové plachty (byly čtyři, ale to jsme ještě nerozeznali) svítí do dálky nad sebou; loď se jeví větší než La Grace – že by fregata? Protože má celou dobu vítr v zádech, kasá plachty až uvnitř přístavu. My jsme si bohužel včera tak pompézní vplutí užít nemohli. Loď zastavuje v marině hned vedle La Grace a my vidíme, že je sice větší, ale také modernější. Je to ocelová barkentina.

Naše pozornost se obrací zpět k Nelsonovu domu, před jehož pozemkem stojíme. Španělský nápis celkem intuitivně překládáme jako “vstup zakázán, prostor střežen”, ale přesto se odvažujeme dál. Na zadním dvorku ohromné vily stojí auto, někdo je očividně doma. Vedle auta pobíhá velký pes, což nás na chvíli znervóznilo, ale pes se zdá být přítulnou rasou a také se podle toho chová, proto se jako vyslaný vyjednávač odvažuju dál. Chvíli pátráme po zvonku, ale pak sám vylézá jakýsi rozespalý pán (právě končí siesta). V první chvíli na nás hledí dost vyjeveně, ale po vysvětlení kdo jsme ochotně souhlasí s tím, že nám dům ukáže (ukazuje se, že majitel není doma a ten pán je zahradník). Full-dress uniform opět splnila svůj účel :-).

Interiér domu nám vyráží dech – propadli jsme se o 200 let zpátky. Vše je zařízeno jak na přelomu 18. a 19. století. Dokonce mám možnost osahat si (s maximální opatrností) mahagonový oktant. Na oplátku bereme Wolfa, jak se ten pán jmenuje a jeho syna (nebo dceru? Těžko se to dá poznat) na loď. Kapitán odchází ještě vysvětlit do maríny, proč jsme z mola neodpluli hned ráno, a pak se odvazujeme, vystřelujeme z děla na vedle stojící »Atlantis«, a spouštíme kotvu uprostřed zálivu.

S Wolfem opět usedáme do člunu a vydáváme se na ostrov uprostřed zálivu, přiléhavě přezdívaný Bloody Island. V 18. století tam stával velký britský špitál, který se v současnosti rekonstruuje na muzeum. Bohužel je zavřený, a Wolf marně hledá svého kamaráda, který by nás pustil dovnitř. Nicméně do přízemí se dá nahlédnout okny, a ten pohled nahání chvílemi husí kůži.

Večer prší. Čekáme na přestávku mezi přeháňkami a pak se s kapitánem, Jindrou, Michalem, Mirkem a Danem vydáváme navštívit na člunu »Atlantis«. Během naší nedlouhé plavby se ale spouští nejhorší liják za celý týden vůbec. Připlouváme mokří na kost, a dál prší. Kapitán »Atlantis« navíc paří někde na břehu, tak naše naděje, že bychom mohli být oficiálně přivítáni, rychle hasnou. Chvíli postáváme v zimě na horní palubě, kde sice také probíhá jakási párty, ale pak se obracíme a vracíme se na loď.

A dobře děláme, protože následující den vstáváme ve 4:45, abychom v 7:30 sedli v Mahonu na zpáteční letadlo.

Mahon

Ráno je opět dusno, ale ne tak silné jako včera. U obzoru je opar a nízké mraky, ale už po ránu kapitán tvrdí, že skrz ně vidí Menorku. Asi se nechce vzdát fiktivního španělského dublonu, který přibil na stěžeň, a slíbil ho tomu, kdo první zahlédne pevninu. My skeptičtější ji vidíme až okolo poledne.

Den se nese ve znamení generálního úklidu paluby. V předchozích dnech totiž jižní vítr přinesl prach ze Sahary a ten pokryl vše na palubě. Po úklidu přišla přeháňka a vše umyté slavnostně opět pokrylo řídké bahínko, které steklo z lanoví…

Po třetí hodině odpoledne vplouváme do mahonského zálivu. Otáčíme se až na jeho konci poté, co jsme nenalezli žádné vhodné místo ke kotvení. U benzinky k nám ale vyráží člun z mariny a nabízejí nám místo. Za 125 euro na noc, což je za takovou loď skvělá cena. Přirážíme u mola, navštevujeme marina office, a večer vyrážíme vyplenit město. My bocmani a do třetice Michal se vracíme na loď až před 4h ráno. Zaslechl jsem jakési zvěsti o tom, že kapitán ráno kvůli nám dokonce odložil budíček…