příjezd do Flisvos

Děla se montovala do pěti do rána a v šest už se znovu vstávalo a pokračovalo se v práci. Vytažení kotvy bylo naplánováno na dvanáctou. Poslední děla se do střílen přivazovala už za plavby. Na přídi stál dudák a bubeníci, na zádi vyrovnaní vojáci a kapitán, v lanoví i na střední palubě námořnici. Všichni v kostýmech. První salvu ze všech děl jsme vypálili ještě před vjezdem do mariny Flisvos. Všem nám pěkně zalehly uši. Za zvuků námořních písní z přídě jsme pluli řadami megajachet, ze kterých nám mávali a zdravili nás sirénami. Uprostřed mariny jsme jim odpověděli další salvou a pak jsme již přirazili bokem ke královskému molu. Po zakotvení na loď začínají přicházet lidé, kteří s námi příští týden pojedou. Hlavním problémem dne se tedy stává, jak ubytovat na lodi s 37 postelemi skoro 50 nocležníků.

čekání na děla

Ráno vytahujeme kotvy a na motor se přesouváme k Athénám, na dohled mariny Flisvos. Kotvíme však na moři, protože naše slavnostní připlutí je plánováno až na zítra. Počasí je k nám milostivé a otužilejší dokonce sundávají mikiny. Neprší a tak můžeme celý den natírat. Zkuste natírat loď, na které současně bydlíte. Všichni jsou za chvilku žluto černo hnědí. Odpoledne hrajeme hru, která se jmenuje čekání na děla – přijedou ve dvě, ve čtyři, v šest. Nakonec dorazila na palubu za pět minut dvanáct (jak jinak). Jsou ještě ve značně rozloženém stavu, takže se paluba proměnila ve zbrojířskou dílnu.

Vouliagmeni

Ve tři ráno kotvíme v zátoce u městečka Vouliagmeni, asi 15 km od Athén. Vítá nás vytrvalý déšť a zima. Doufali jsme, že se nám tu podaří opravit venkovní nátěry. Takto jsem dělali jen úklid uvnitř lodi a připravovali drobnosti na děla. Ta měl přivézt Viky, který také odpoledne dorazil z Čech. V autě má ale jen osvětlovací techniku, kterou vůbec nepotřebujeme a děla jsou někde v Čechách. Prostě klasický organizační chaos. V noci pak přijíždí ještě Lucka s Honzou z lodi Sachmet.

na Athény

V sedm je budíček a půl osmé jsme už zase na cestě. Ještě rozespalý lezu na čelen rozvázat přední stěhovku a jedna bota mizí v moři. Stejně je tu taková zima, že sandály moc nevyužiju. Směřujeme na Athény. Nějakým zázrakem se občas stáčí vítr tak, že jde skoro z boku. To je poprvé za celou plavbu, že nemusíme maximálně stoupat. Tak si začínáme vymýšlet hlouposti a vyrábíme refování na přední košové plachtě. V silném větru se může hodit. Relativně příznivý vítr samozřejmě nemůže trvat dlouho. Po večeři pozorujeme na obzoru mraky a velké focení. Za chvíli již jedeme v silném dešti a všude kolem buší blesky. Vítr není sice silný, ale samozřejmě přímo proti. O půlnoci již vidíme světla na mysu Sounion – západního výběžku řecké pevniny, pár mil od Athén

na Naxos

Kotelníci v noci přestavěli kotelnu a tak jsme mohli opět vyplout. Noční odplutí je naše pirátská specialita. Na motor obeplouváme závětrnou stranu Kalimnosu. Za ním vytahujeme plachty a vyrážíme dál. Z počátku se zdá, že předpověď vyšla a vítr je v rozumných mezích. Svítání nás tedy zastihlo s podélnými plachtami a košovkou. Bohužel to dlouho nevydrželo. Náhle vítr zesílil a už museli všichni z postelí, kasat košovku a ve velkých vlnách, které se větrem přišly, zajistit plachtu k ráhnu. Na podélné oplachtění to moc nejede a tak se couráme rychlostí do 4 uzlů přes velké vlny. Jediná skvělá věc je, že loď je dobře vyvážena a není třeba sáhnout na kormidlo třeba celou hodinu. Vítr různě zesiluje a zeslabuje, ale košovky už radši necháváme dole. Kolem půlnoci kotvíme v zátoce na jižním okraji ostrova Naxos.

Kalimnos

Protože je neděle a navíc velikonoční, což je hlavní řecký svátek, tak kluci kotelnický naplánovali kompletní přestavbu výfukového systému našeho motoru a chtějí po nás, abychom sehnali různé trubky, elektrody a já nevím co všechno. Městečko Kalimnos je sice malebné, ale před začátkem turistické sezóny ne až tak rušné. Nakonec jsme trubky dostali v místní elektrárně a ostatní věci na podobných nepravděpodobných místech. Odpoledne vyráží zbytek posádky do města na gyros a zmrzlinu. Večer se na nábřeží schází celý ostrov a společně slaví Velikonoce. Bylo by to perfektní nebýt toho, že místní zřejmě milují výbuchy. Odpalují petardy, které běžně rozezní alarm auta a jedna dokonce vyrazila okenní tabulku v kapitánské kajutě. To, co nám včera večer přišlo jako romantické, bylo ráno nepříjemné a večer by posádka zlynčovala Řeka, kterého by chytla, jak petardu odpaluje. Pokud máte rádi své uši a duševní zdraví, nejezděte na Kalimnos o Velikonocích.

Kos a Kalimnos

Ráno jsme u ostrova Kos, kde bereme naftu a také v klidu snídáme. Krásně svítí sluníčko a podle předpovědi fouká silný vítr ze severozápadu. Chceme ale dělat trochu výcvik, a tak celé odpoledne křižujeme mezi Tureckem a řeckými ostrovy. Vytahujeme také hlavní košovou stěhovku, která se výborně osvědčila a přidala skoro uzel na rychlosti. Jen jsou docela velké vlny, které loď velmi brzdí. Celkově je to ale nádherný jachting. K večeru vítr ještě zesiluje a tak stahujeme košovku a pokračujeme jen pod podélnými plachtami. Už se setmělo, když jsme dorazili k ostrovu Kalimnos, na jehož druhé straně se chceme schovat před noční bouří. V závětří ostrova se uklidnily vlny a my majestátně kloužeme těsně kolem břehu osvětleného hvězdami. Jen za vrcholem ostrova se tajemně blýská a ozývá se dunění. Objíždíme jižní mys a po chvíli stoupání vjíždíme do přístavu města Kalimnos. Řekové slaví Velikonoce. Na břehu zvoní zvony, ozývají se rány, jak z velkých děl a z kostela na břehu se nese zpěv písní. Fantastická atmosféra.

odjezd z Rhodosu

Tak to dnes zase úplně nevyšlo. Je večer, ale stále kotvíme u Rhodosu. Celý den svítí slunce, ale fičí silný vítr ze severozápadu, proti kterému se nám nechce probíjet. Stačí, když pozorujeme jak naklání obří cruiseships a nejméně pětiuzlovou rychlostí je to snáší do boku. Dnes stály u Rhodosu dokonce dvě tyto výletní lodě. Navíc se posádce Rhodos tak líbil, že většina lidí odpoledne využila příležitost a ještě jednou vyrazila do města. Také jsme měli čas dotáhnout všechny vanty a některé stěhy. Na noc má vítr polevit a tak chceme vyplout s posílenou takeláží. V deset opravdu vyrážíme. Vítr se opravdu uklidnil, ale stále fouká proti. A tak jedeme na motor. Je to příjemná noční plavba mezi ostrovy ozářenými měsícem.

stále Rhodos

Ráno vytahujeme kotvu a přejíždíme kousek bliž k městu. Stále ale kotvíme zadarmo mimo mariny. S Pepou se vydáváme vyřídit celní a pasové odbavení. Vše probíhá bez problémů, dokud nevolají kluci, že je na břehu chytla policie. Prostě je třeba jít koupit chleba až poté, co se všechny papíry vyřídí. Nicméně úředníci jsou stále milí, kluky dokonce dovezli do obchodu a nás svezli přes celé město mezi celnicí a pasovou kontrolou. Nyní jsem v Řecku i oficiálně a toho využívá většina posádky na výlet do středověkých uliček Rhodosu. Určitě si to nenechte ujít.

Rhodos

Dnes se počasí výrazně umoudřilo. Ne že by nefoukalo proti nám, ale přece jen se zmenšily vlny a máme více sluníčka. Plavba je tedy celkem příjemná. Zvláště pak když dopoledne vidíme břehy Turecka a odpoledne pak před přídí Rhodos. Ke břehu však připlouváme až za tmy. Raději proto nevjíždíme do žádného z mnoha přístavů a kotvíme nedaleko břehu na závětrné straně ostrova. La Grace je konečně v Evropě.