Methoni

V noci vítr úplně skončil, a tak startujeme motor. Brzy ráno připlouváme do Methoni. Už z dálky jsou vidět mohutné zdi velké pevnosti. La Grace přistává pod ochranou dělových střílen v chráněné zátoce. Celá posádka se vydává na prohlídku starobylého města. Do večera jsou z nás turisti. Většina si dala večeři v místní restauraci, a to včetně našeho pětiletého Filipa, kterého nadchly pražené rybičky a baštil je s ohromnou chutí i s očičky a ocásky.

bouře

Loď celou noc uhání tmou. Postupně sílící vítr žene La Grace rychlostí přes 9 uzlů. Postupně jsme sundali většinu plachet až nám zůstala jen přední a košová plachta na předním stěžni. Jdu spát až nad ránem. Po hodině spánku mě u jihovýchodního mysu náhle budí Viky. Před vysokými skalami vítr neúměrně zesílil. Vybíhám na palubu. Poplach!!! Rychle všechny plachty dolů! Vítr dosahuje síly vichřice. Mořem se ženou pásy zpěněné vody jako při sněhové vánici. Přední plachtu jsme stihli sundat včas, ale přední košovka byla pod takovým náporem větru, že si sama utrhla kolíky, na kterých jsou uvázané její otěže. To je výborné, protože teď víme, že v naší takeláži nejsou nejslabším článkem čnělky. Držím loď po větru, abych snížil jeho sílu. Loď bez jakýchkoliv plachet uhání 6 uzlů. Přemýšlím, co dál. Nejprve se snažím schovat pod vysokými skalami jihu poloostrova. To se ale neukázalo jako šťastné řešení. Z vysokých hor padají na La Grace větrné balvany jako při boře. Jen stěží držím loď na motoru pod skalou. Vychází slunce. Dlouho se tu nedá udržet. Rozhodl jsem se plachtit dál k dalšímu mysu. Teprve teď jsem si všiml, kolik ohromných kontejnerových lodí a tankerů opouští moře a snaží se někde schovat. Ale jsme opět na moři. Vítr šílí. Snažím se držet loď tak, aby bylo možné co nejlépe sklidit podkasané plachty, které ale doposud nejsou připevněny k ráhnům gaskety. Kluci lezou po ráhnech jako opice, přestože se loď pod poryvy mohutného větru naklaní až 25°. Když je vše hotovo a snížili jsme odpor lodi, startuju motor a mířím k nejbližšímu ostrovu schovat loď. Motor už to teď zvládá. Asi za hodinu házíme kotvu v zátoce chráněné před vlnami. Vítr sem ale stále fouká hodně přes 40 uzlů. Na 8 metrech hloubky házím 90 metrů těžkého řetězu. Naše druhá loď ? Princess takové štěstí neměla. Bouře ji žene kurzem 240° na otevřené moře, protože se jí nepodařilo chytit chráněné zátoky. Když jsem s nimi ztratil signál, nervózně sleduji hlídkující letadla pobřežní stráže.
Hned po přistání nás oba novináři opustili ? v duchu si říkám, jak asi bude vypadat ten článek o hrdinech či bláznech, co přežili tuhle bouři.
Velká písečná pláž malebného ostrůvku s modrozelenou vodou připomíná Karibik. Část posádky se vypravila do městečka na druhém konci ostrova pro chleba. K večeru vítr slábne, a tak když už fouká ?jen? 25 uzlů, zvedáme přední plachtu a na noc vyplouváme dál. Jede to báječně kolem 5-6 uzlů.

Hydra

Hned po snídani vyzvedávám člunem dva řecké novináře a na břeh odvážím ty, co nás opouští. Radka, Majdu a Lucku. V zápětí vyplouváme pod všemi plachtami. Fouká ale hodně slabě a ještě proti, takže ještě v poledne pozorujeme pouhým okem domy v Athénách. Odpoledne se však vítr zvedá a stáčí do dobrého směru (k severovýchodu). Loď uhání pod plnými plachtami jako blázen. Je to úžasná plavba! Na palubě je skvělá nálada. V podvečer nám hraje Ondra na dudy při zapadajícím slunci. Z pravoboku pozorujeme skalnaté pobřeží ostrova Hydra. V noci se střídáme u kormidla a na hlídkách. Jen my, napnuté plachty a hvězdná obloha nad námi.

Akropole

Noc na kotvě byla klidná. Po snídani čekáme na vítr. Část posádky si šla prohlédnout Akropoli. Vítr nakonec nepřišel. Kolem se jen líně pohupují malé plachetničky Optimist s dětmi a motorové čluny, které si nás přijely fotit. Stálá posádka dělá drobné opravy na lodi, jinak je vcelku nuda.

technická prohlídka

Stojíme v bezvětrné zátoce na kotvě před marinou Flisvos v Athénách. Mohli bychom vplout dovnitř, protože zde máme slíbené volné kotvení zdarma kdykoliv, ale nechceme. Tady na kotvě je úplný klid. Kdybychom stáli u mola, pořád by jsme byli obklopeni davem lidí procházejících po rušné kolonádě.
Po sms jsem se dozvěděl, že významné řecké noviny The Athena news! zvolily fotku kde jsem já s Filipem a La Grace fotkou tohoto týdne. Udělalo mi to velkou radost. Byla to pro nás taková tečka za dobrou reprezentací České republiky i Klubu La Grace.
Dnes máme ale jiný a neméně důležitý úkol. Z Čech kvůli nám přijela kontrola pověřená MDČR, aby ověřila technický stav naší lodi. Celý den prolézáme trupem, hledáme v plánech, fotíme technické detaily či počítáme záchranné prostředky. Neumím si přestavit, jak náročné musí být technické prohlídky u starších lodí. Ještě že jsme nová loď. Objevené nedostatky (typu: chybí lanko u záchranného kruhu, či nápis na kruzích musí obsahovat kromě jména lodi i domovský přístav) jsou odstranitelné ještě tentýž den. Výsledek? La Grace prošla technickou prohlídkou pro oblast plavby I – oceán bez omezení.

methana

Ráno jsme teprve viděli, jak krásný máme výhled na městečko. Do oběda jsme si dali rozchod po pevnině a po obědě zase vyplujeme. Kolem oběda, když byla většina posádky na pevnině, přijela policejní loď a poprosila nás, jestli bychom nemohli trochu uhnout do jakékoliv strany, protože se nám podařilo zakotvit přímo uprostřed jejich dopravních cest. Ujistili jsme je, že po obědě zmizíme a oni spokojeně odpluli. A my po tom obědě skutečně zvedli kotvy a vypluli jsme k přístavu Methana. Vytáhnout plachty, pak je zase sbalit, protože se blížila malá bouřka. Nakonec ale jen sprchlo. K večeru už kotvíme před městečkem. Ve vzduchu je s trochou fantazie cítit síra a nad kopcem oblak dýmu. Jsme na sopečném břehu. Vyrážíme hledat teplé prameny a skutečně se celá posádka vystřídala v jezírku s horkou vodou. Po koupeli se scházíme s posádkou Princess a Sachmet v jedné z mnoha místních hospůdek. Věřte, nevěřte, mají gyros. Rekord byl myslím 6 kusů na jednoho člena posádky.

Poros

Dnes jsme hned po ránu udělali radost kuchaři, když jsme mu opravili ledničky. Vlastně šlo jen o přidělání poutek na otvírání a nejdřív nám muselo být odmítnuto jídlo, ale dobře to dopadlo. Když bylo po akci, bylo nové osazenstvo seznámeno s bezpečností práce a života na
lodi. To obsahovalo mapičku hasičáků, umístění záchranných vest, pohyb po lanoví (na které se nesmí bez jištění a vždycky o tom musí vědět někdo z hlavních důstojníků) a další nezbytné věci, pro klidnou plavbu. Bohužel to vypadalo, že plavba bude natolik klidná, že bude loď stále stát. Vítr totiž vůbec nefoukal a my přitom potřebovali doplout k Parosu, protože jsme tam už poslali dvě doprovodné lodě, Princeznu a Sachmet. Rozhodli jsme se vyplout na motor a to se ukázalo jako správná věc, protože jsme dopluli na vítr a mohli jsme přehodit motory. Tedy ten naftový vypnout a spustit plachty. Pro některé košovníky (jak říkáme těm, kteří šplhají do košů a ještě výš) to bylo vůbec poprvé, co něco takového dělali, ale zvládli to a k Porosu jsme se dostali. Sice až pozdě večer, ale přece. Zakotvili jsme, skasali plachty a šli se vyspat po náročném dni.

Sounion

V deset hodin jsme opustili přístav Flisvos v Aténách. Všichni v kostýmech a ještě jsme si vystřelili z děla. Ostatní zakotvené lodě se s námi podle mořských zvyků zdravili a tak jsme vypluli na už skoro otevřené moře. Naším dalším cílem byl poloostrov Sunion s chrámem boha Poseidona. Jemu jsme chtěli Grace zasvětit a dát mu jako dar měděnou destičku s jejími údaji. Jenže jsme opravdu nepočítali s tím, že nebudeme do chrámu vpuštěni v kostýmech. Prý by to bylo hanobení památky a že to prostě není možné. Nechtěli jsme se moc hádat, tak jsme šli na kopec naproti a tam jsme se skupinově fotili. Po chvilce se ukázalo, že se přece jen někdo hádat chtěl a podařilo se vyjednat, že když sundáme pokrývky hlavy a zbraně necháme u vstupu, tak tam můžeme. Načasování bylo perfektní, přesně se západem slunce kapitán vhodil destičku do moře. Ještě předtím měl k Poseidonovi řeč a zakončil ji právě hozením destičky. Takže to dobře dopadlo. Vzhledem k tomu, že už byl večer, jsme se na lodi akorát navečeřeli a šlo se spát.

křest

Dnes byl hlavním bodem plánu slavnostní křest La Grace. Od rána jsme se všichni snažili, aby vše proběhlo, jak mělo. Rychlá a chaotická snídaně se obešla bez zranění. Poté následoval, stejně jako včera, blok hudby a šermířského vystoupení. Tento první blok byl trochu rozpačitý, protože ráno pršelo a báli jsme se, že to potrvá celý den. Naštěstí nám bylo přáno a sluníčko vysvitlo ještě před obědem. Stejně jako včera i dnes byla loď otevřená veřejnosti, takže po vystoupení bylo nutné zbavit podpalubí všech známek života. Zájem o prohlídku byl snad ještě větší, než včera. Místní tamtamy zřejmě zafungovaly, jak měly. Po rychloobědě jsme začali připravovat tu večerní slávu. Chystal se koridor pro VIP hosty z ambasád, ještě se lehce trénovalo rozbíjení flašky a hlavně jsme se všichni modlili, aby počasí vydrželo. Ještě před večerním blokem hudby a šermu se uzavřela loď kvůli přípravě chlebíčků a pohoštění. Lidé byli trochu zklamaní, protože nebylo možné, aby se na loď dostal každý, kdo chtěl, ale když jsme jim odpověděli kladně alespoň na jejich druhou otázku, a to jestli bude ještě to pirátské show, tak byli spokojení a prohlídku oželeli. Dá se říct, že doprovodný program měl srovnatelný úspěch s jedinečností La Grace. V šest to celé vypuklo. Nejprve hudba a tanec, poté přepadení Grace piráty. Po včerejším triumfu vojáků, které nebylo divácky příliš oceněné, bylo vítězství dopřáno pirátům a úspěch byl nečekaný. Po vystoupení si vzalo slovo několik mluvčích. Chválili Grace, podivovali se nad její existencí, protože my přece nemáme moře, a přáli jí, aby měla dobrý vítr do plachet. Když domluvili, vzala si slovo naše Miss Lucie Váchová – Křížková. Respektive vzala si flašku a nejmladší členku posádky, roční Elišku, a společně rozbily flašku o bok lodi a tím ji pokřtily. Šermíři poté zůstali na lodi jako kulisy a dělali jakousi odlehčenou formu dobového života. Hosté nešetřili pochvalami a nechávali se s nimi fotit. Raut se protáhl skoro do půlnoci. Úspěchem pro nás bylo i to, že všichni odcházeli spokojení a s úsměvem na tvářích.

Flisvos

Tradiční budíček v 7. Stísněná snídaně a pak nastává úklid lodi. Schováváme vše nedobové – spacáky, batohy, elektroniku. I tento nadlidský úkol jsme zvládli. V 11 již na molu postává stovka návštěvníků a začíná hrát hudba. Tu střídá šermířské vystoupení – přepadení La Grace piráty a dobytí zpět statečnými vojáky. Vystoupení má veliký úspěch a během dne ho opakujeme ještě dvakrát. Mezi vystoupeními proudí na La Grace davy návštěvníků, které provádíme celou lodí.