A zase ta sobota!

Myslím, že se nestalo nic mimořádného. Prostě odjela další skvělá parta, po které se mi chvíli bude stýskat.
Další nastoupili až pozdě večer, takže jsme dnes stihli hodně práce.

Port Adriano

Dnešní noc jsme strávili v jedné hluboké zátoce mezi Port d´Andratx a městem Santa Ponsa. Lépe chráněnou zátoku by člověk najít nemohl, a i tak se s námi houpe celý svět až do rána.
Po snídani vyrážíme do Port Adriano. Stálá posádka doplňuje benzín a vodu a kadeti vyrazili v kostýmech drancovat pobřeží. Vrátili se s 5,- EUR v kapse, ale dobrý.
Zbytek dne se proháníme pod plnými plachtami zálivem Palma a děláme fotky.

Další poplach!

Kotva nás pustila v poryvu 35 kn silného větru. Zkoušíme ji házet znovu, ale nemá to cenu. Opouštíme klidnou vodu zátoky netuše, že na moři jsou čtyřmetrové vlny. Noc je černočerná a hustý déšť snižuje dohlednost na minimum. Oblohu ze všech stran bičují blesky. Průliv mezi Ibizou a Formenterou nevypadá jako snadný cíl. La Grace sebou divoce hází ve vlnách a míří mezi majáky. Za nimi už je líp a po další hodině házíme kotvu pod hradem u města Ibiza. Další bezesná noc je za mnou i mnoha dalšími.
Prší ještě celé dopoledne. I tak se skupinka nadšenců vypravila na prohlídku města.
Po poledni je nakládáme, taháme plachty a nabíráme směr Mallorka.
Až do poloviny pluje loď krásně, ale po západu slunce se vítr stáčí do protisměru a slábne. Oblohu kolem bičují blesky a my plujeme nocí na motor.

Na krok od katastrofy

Ve 3 hodiny ráno vyhlásila kotevní hlídka poplach. Ze zádě La Grace by se dalo dosáhnout na skálu. Rychle odhodit lana a pryč. Toto jakési jezero o průměru max. 50 metrů s jediným, vjezdem se náhle stalo pastí. Vítr uvnitř se točí jako v píšťalce a loď začíná připomínat kuličku uvnitř. Dokud foukalo přímo do díry, všechno bylo v pohodě. Když se ale vítr stočil napříč tou dírou, místo aby přes vysoké skály ustal, tak naopak zrychlil. Je taková tma, že nevidím ani kraje skal. Až na Marbellu jsme snad ještě nikdy nebyli v takovém nebezpečí. Naštěstí je tu hloubka až po strmé svahy skal. Vytáhnout tolik metrů řetězu trvá snad věčně. Proto se rozhoduji nečekat a poslední 40 m řetězu vytáhnout na volné moře úzkým vjezdem. Lidi běhají, posádka vydává rozkazy a manévruji zpocený až na zádech. Nakonec se podařilo. La Grace se bez jediného škrábance dostala ven. Venku fouká vítr do 10 kn (střední hodnota je 5-6 kn) Ještě že je voda hladká a nejsou vlny. Uvnitř zátoky stále peklo. Nikdy jsem se s něčím takovým nesetkal….
Na zbytek noci odplouváme na ostrov Formentera.
Po 2 hodinách spánku, snídani a kávy s Romčou odcházíme s kadety do místní půjčovny. Lidi nám celý den lítají na motorkách a v autech z „Četníka ze Saint Tropez“ po zdejších nádherných plážích.
Stálá posádka pracuje na lodi.
Večer je tradiční řízek. Předpověď říká, že v noci přijde přes ostrov od SW silný vítr. Pro jistotu překotvujeme dál od břehu s volnou vodou za zádí a držíme hlídky.

Po klidné noci následoval krásný den,

kdy jsme si s La Grace udělali vyhlídkovou plavbu podél nádherných vysokých skal. Je to pecka. Mám tuto část ostrova Ibiza moc rád. Nejsou tu divoké noční kluby a v podstatě ani lidi. Na krátkou zastávku jsme hodili kotvu v San Antoni de Portmany. Je tu trvale i jedna česká loď, ale pro nákup nezbytných potravin mi ani nezbyl čas se tam stavit. Spěcháme, abychom se dostali až k ostrovu Vedranell. Jde o nádhernou calderu kráteru. Kotvu jsme hodili do třicetimetrové hloubky a na dno položili 98 metrů řetězu. Záď naší lodi uvázali na dvě místa na skále a drželi. Nefouká. Ani předpověď, ani nic jiného nenasvědčovalo, že se blíží katastrofa. Večer byl nádherný a noc tmavá jako uhel.

Směr Ibiza

Budík se rozezněl už v 6.00 hod. Fouká příznivý vítr, a tak vytahujeme plné plachty na předním stěžni a nabíráme směr Ibiza. Cestou jsou velké vlny, a tak to některé nováčky skolilo. Na prut se chytají tři ryby ale dvě z toho nám utekly. Alespoň, že jedna doráda nám zůstala. Na noc házíme kotvu v jedné opuštěné hluboké zátoce na severu ostrova. Ihned jsem s Merlinem vyrazil na venčící procházku. Dopadlo to ale špatně, Michal nás vysadil na břehu a po třiceti metrech chůze tmou se ukázalo, že je to ostrov. No, bobík se tam hodit dal, ale z proběhnutí nebylo nic!

Přepoluváme k Palmě

V 9 hod.ráno naloďujeme posledního člena této party. Holčinu, co si myslela, že plujem až příští týden, protože si koupila letenku blbě. To nic, letenky jsou, a tak je to jen škoda peněz. Skupinka čtyř lidí s Ivošem zatím celé nedělní dopoledne běhá po supermarketu a shání potraviny na další týden.
Po pozdním obědě přeplouváme před pláž jihozápadně od Palmy. Chtěli jsme jít na břeh, ale čekání na večeři se protáhlo natolik, že to všichni vzdali.

Zase sobota

Popisovat, co se tu děje pokaždé v tento den, nebudu. Je to otravná rutina s hadrem a smetáky.
Zajímavostí je, že se mi konečně podařilo sehnat pořádnou houkačku pro LG. S trubkou dlouhou 1,5 m a průměru 0,5 m už nás lodě konečně přestanou přehlížet!
Nalodění trochu zkomplikovaly vlny. První partu jsme na loď dostali, ale plavbu začínají sušením věcí.
Noc na kotvě je klidná, i když kotva tu nedrží a pomalu popojíždí.

Santa Ponso na Malorce

Noční plavba je nádherná. Plné plachty jsou skvostnou kulisou proti zářící noční obloze.
Nad ránem házíme kotvu u městečka Santa Ponsa na Malorce.
Dopoledne se posádka koupe a my s Ivošem nakupujeme ingredience na svíčkovou k večeři.
Na palubě máme dva Švédy, co ještě nikdy tohle české jídlo neměli, a tak se chce náš kuchař předvést. Cestou nacházíme ohromné vietnamské tržiště, kde Ivo objevil spousty věcí, bez kterých se neobejdeme, a tak jsme nakupovali a nakupovali, až nám málem nezbylo na svíčkovou. Po obědě plujeme dál. Naším cílem je Palma de Mallorka. Večer házíme kotvu u katedrály.

Pod plnými plachtami

Po snídani odplouváme. Opatrně mezi loděmi v maríně na moře a pak plachty vzhůru. Pod plnými plachtami se La Grace rozeběhla 4 kn. Moře je klidné a loď nádherně pluje. Cestou se taháme na laně vedle lodi. Je to dřina na ruce udržet se lana a hlavně pak vylézt proti proudu po schodech z vody. Taky rybaříme. Cestou zabral krásný tuňák a další doráda. Mám radost. Po dalších 70 EUR investovaných do návnad se pomalu začínáme dostávat na své.