Zase sobota

Popisovat, co se tu děje pokaždé v tento den, nebudu. Je to otravná rutina s hadrem a smetáky.
Zajímavostí je, že se mi konečně podařilo sehnat pořádnou houkačku pro LG. S trubkou dlouhou 1,5 m a průměru 0,5 m už nás lodě konečně přestanou přehlížet!
Nalodění trochu zkomplikovaly vlny. První partu jsme na loď dostali, ale plavbu začínají sušením věcí.
Noc na kotvě je klidná, i když kotva tu nedrží a pomalu popojíždí.

Santa Ponso na Malorce

Noční plavba je nádherná. Plné plachty jsou skvostnou kulisou proti zářící noční obloze.
Nad ránem házíme kotvu u městečka Santa Ponsa na Malorce.
Dopoledne se posádka koupe a my s Ivošem nakupujeme ingredience na svíčkovou k večeři.
Na palubě máme dva Švédy, co ještě nikdy tohle české jídlo neměli, a tak se chce náš kuchař předvést. Cestou nacházíme ohromné vietnamské tržiště, kde Ivo objevil spousty věcí, bez kterých se neobejdeme, a tak jsme nakupovali a nakupovali, až nám málem nezbylo na svíčkovou. Po obědě plujeme dál. Naším cílem je Palma de Mallorka. Večer házíme kotvu u katedrály.

Pod plnými plachtami

Po snídani odplouváme. Opatrně mezi loděmi v maríně na moře a pak plachty vzhůru. Pod plnými plachtami se La Grace rozeběhla 4 kn. Moře je klidné a loď nádherně pluje. Cestou se taháme na laně vedle lodi. Je to dřina na ruce udržet se lana a hlavně pak vylézt proti proudu po schodech z vody. Taky rybaříme. Cestou zabral krásný tuňák a další doráda. Mám radost. Po dalších 70 EUR investovaných do návnad se pomalu začínáme dostávat na své.

K Ibize

Ráno se koupeme. Málem jsme ale utopili Merlina. Poprvé jsme se mu rozhodli dát na koupání plovací vestu a on si chudák při plavání zasekl obě přední packy za její přední popruh, takže šel hlavou ke dnu. Bez vesty plave dobře, ale s ní mu to fakt nejde – budeme ji muset vrátit a koupit mu menší…
Pak jsme vytáhli plné plachty na předním stěžni a ploužili se do odpoledne do maríny na Ibize. Tam teď stojíme vedle jachty Dolphin viz. fotky. Já hlídám loď a přemýšlím, v jakém nočním klubu mám asi kadety?

Po ostrově na motorkách

Celý den nám lidi lítají po ostrově na motorkách. Romča jim domluvila vekou slevu v místní půjčovně, a tak se to lidem vyplatilo. Je to tu pecka, jsou tu nádherný pláže jako v Karibiku.
Posádka dělala údržbu lodi.
Nefouká, a tak je stání na kotvě v klidu. Akorát tu dělají vlny často projíždějící trajekty plné nových turistů.

Směr Formentera

Dopoledne nefouká, a tak tu čekáme. Po minulém týdnu už se mi nechce zapnout motor ani náhodou. Předpověď slibuje bočák 10-15 kn. Po obědě se zvedá vítr. Ihned vyplouváme a taháme plachty. Loď se rozletěla 4 kn rychlostí. Často ji ale sami brzdíme. Během dne jsme ulovili další dorády a nádhernýho tuňáčka. No tunu zrovna neměl, ale pár lidem jeho maso radost přece jen udělá.
Míříme na ostrov Formentera – jede to krásně a tak necháváme plné plachty i na noc.

Alicante a Benidorm

Hned po snídani odplouváme na motor do Alicante. Na plachty neplujeme, protože není vítr a také proto, že včera odletěl na dovču Robin a Honza Tůma přilétá až dnes. Nabíráme ho na kotvě před místní pláží. Do maríny se tento týden dostat nedá, protože se blíží start „Volvo race ocean 2017“ – závody moderních, rychlých plachetnic kolem světa.
Trochu jsme se koupali, trochu cvičili lana a plachty, a tak odplouváme až po obědě. Cestou se nám daří chytit další dorádu. Prostě tu jsou!!! Blbé je že za každou chycenou nám minimálně jedna uteče.
V 17 hod. házíme kotvu před Benidormem. Městem plným mrakodrapů, jehož cílem bylo stát se novým Monakem ve Španělsku.
Kadeti pilně cvičí lana, a tak se dostávají na břeh až po večeři. Promenády jsou plné lidí a noční podniky jedou i teď v říjnu na plné obrátky. Jen je nutné říct, že skladba místních hostů jsou z velké části postarší páry a v mnoha případech i homosexualní. Ale nevadí. Je tu překvapivě hrozně levně. Jídla a oblečením nabité obchody jsou za polovinu než jinde.
Kdo nešel na břeh baví se střílením z děla.
Martin dorazil a na lodi uvařil ohromný kotel slávek na víně. Už dlouho jsem si tak nepošmákl. Jsem rád, že na mě vůbec něco zbylo. Přes 2 hodiny jsem zbytečně seděl na břehu, snažil se mu dovolat i dopsat, abych ho odvezl na loď a on se nějakým zázrakem na ni dostal a mě tam nechali jako blbce sedět! Na loď mě odvedli až když odjel, takže jsem ho ani nepotkal.
Je úplné bezvětří a tak zůstáváme na kotvě do rána.

Tabarca

1 hodinu po půlnoci házíme kotvu před městečkem Santa Pola. Do maríny přejíždíme až ráno. Úklidu a střídání posádek se ani tuto sobotu vyhnout nedá.
Na návštěvu přijíždí Martin Adeli, zrovna v tu dobu cestující po Španělsku. Několik let tady vařil rybí dobroty, a tak ho ukecávám, ať se za námi zítra staví a něco uvaří.
V mezidobí mezi posádkami jsme si udělali krátký výlet člunem na zdejší zprofanovaný ostrov Tabarca. Je na něm moc pěkné, hradbami opevněné městečko s pěkným kostelem, maják a jakási malá, čtvercová pevnost připomínající pokladnici. Co mě zaujalo, je v keramice provedené domovní znamení s nápisem: El Bohemio se jmény „Pepa and Rosalia“. Škoda, že máme málo času pokecat.
Na noc zůstáváme v maríně.

Památky, turisti, vyděrači

Noc v maríně byla klidná a pohodlná. Jediné, co je třeba i pamatovat je to, že marína vpravo je za 133 Eur a marína vlevo, přesto, že se tváří jako soukromý klub, stojí jen 70 EUR. Na začátku stojí podobně, ale pak přijdou rozdíly: +DPH, +voda, +elektrika a ještě rozdíl v délce LG. Naštvali mě, ale co nadělám.
Náladu mi spravila až procházka městem. Výhled z kopce od Castilla je super. Mají i starou arénu a divadlo. Ostatní památky jsou už ale bohužel hodně zničené.
Ulice města zaplnily tisíce turistů během malé chvilky. Připlul totiž mega cruise ship od společnosti Royal Caribian jménem „Freedom of the seas“
V poledne vyplouváme. Konečně fouká vítr z druhé strany. Vytahujeme všech 10 plachet a vyrážíme na moře. Pluje to pomalu ale přece…

Cartagena

Ráno plujeme dál. Dnešek byl ve znamení rybařiny. Chytli jsme nádhernou pravou dorádu a malého tuňáka. Je to vlastně už druhý. Toho včerejšího snědl Michal. To samé se chytlo dvakrát, ale ta druhá půlka se utrhla z háčku.
V 19:30 hod. jsme přistáli v Cartageně. Večerní procházka městem se zúžila na návštěvu Lídlu a doplnění zásob alkoholu pod záminkou koupení chleba.