Zasněžené vrcholky korsických hor

Ve 4 hod. ráno si jdeme lehnout. Citelně se ochladilo. Až po východu slunce zjišťuji, že vrcholky korsických hor, jsou zasněžené. Je to nádhera, ale jdu si pro kulicha. Jinak je krásně, svítí sluníčko jako na jaře.
Na loď nastupuje Louis, náš korsický kamarád, co nám jede pomoci s opravami. V poledne zvedáme kotvu a vzhůru na posledních 100 NM tohoto úseku. Zpočátku to vypadá idylicky. Pod oběma košovkami a přední plachtou loď letí ven ze zálivu a pak k sever. Později nás však Korsika zastínila od bouře na západě a nastalo bezvětří. Tak motor a jedem…

Nebe plné hvězd, jen velryby nikde

Vítr po setmění zesílil až na 30 kn, ale La Grace uhání od španělských břehů jako střelená. Je to jízda. Nebe plné hvězd, jen velryby nikde, jak poznamenala Lucie. Ráno se vítr utišil a my pokračujeme na motor celý den až k poloostrovu Asinara a pak přímo středem Bonifácského průlivu. Za ním sundáváme plachty, zatáčíme ostře doprava a do 4 hod. jsme se dokopali až do hluboké a velmi dobře chráněné zátoky Porto Vecchio na Korsice.

Konečně odplouváme

Budíček je dnes už v 7 hod. Je potřeba zaběhnout vyzvednut Lucku na letiště a v 9:00 hod. být v bance. Zaplatit v hotovosti ale 18.000 EUR je ovšem zhola nemožné a podle mě i protizákonné. Ale chtěli to tak a jinou možnost nám nedali! Nakonec se to však podařilo, i když až ve třetí bance. Teď už se zdá, že všechno půjde jako po másle, až na maličkost. Kapitanát nám dal lístek se špatným účtem. Takže znova do banky atd. No co vám budu povídat, měl jsem chuť někoho zavraždit.
Ve 14 hod. konečně odplouváme. Ta rána co jste teď slyšeli, byl kámen co mi spadl ze srdce. Je mi jedno, že jdu do bouře – hlavně chci už pryč! Pryč od nespravedlnosti a zoufalství člověka co nic neudělal a byl státním úředníkem nucen dělat ilegální věci, aby to napravil.
Najmuli jsme si právníka, a ten nám doufejme naše těžce vydělané peníze vrátí.
Na moři taháme podélné oplachtění a jedeme 6,5 kn. Fouká 17 kn, zatím.

Díky kamarádům

Pod tlakem událostí jsme se rozhodli zaplatit kauci a vypadnout. Jak sem ale dostat fůru peněz. Bankovním převodem tu skejsnem do pondělka a je jasné, že lidem ulétnou letadla a navíc nás zastaví další bouře. Ach jo!!!!!
Jediná šance je vyzvednout peníze z banky, vyměnit v dobrém kurzu dopravit je do Prahy a pak to nejdůležitější. Někdo se musí sebrat a ještě dnes přiletět za námi. Díky facebooku a klubu přátel La Grace se podařilo nemožné. Za 10 hod. byly na světě peníze, které putovali z Uherského Hradiště přes Brno do Prostějova. Pak z nich byla Eura, a ta mazala autem přes Tábor do Prahy a tam se potkala hodinu před odletem s Luckou, která už měla koupenou letenku přes Barcelonu na Mahon. Nemožné se stalo skutečností. Usínal jsem se strachem o 10.000 EUR v její podprsence (aby ji neokradli), ale s pocitem dobře vykonané práce.

Loď se zabavuje !!!

Počasí se uklidňuje, a tak na ostrově sedla první letadla a přistál první trajekt. Jsem rád, protože s ním dorazili konečně i objednané věci. Dva dny byl ostrov úplně ochromen.
Zaujalo mě, jak se všude mluví o tzv. „monster wave“ – obřích vlnách. Meteorologická bóje pouhých 5 NM od Mahonu zaznamenala 11,7 m vysokou vlnu a ani průměr nebyl o nic moc děsivější. La Grace stále stojí uvázána bokem k betonovému nábřeží na cca deseti silných lanech.
„Sichr je Sichr“
Odpoledne výška vln sklesala na 4m, a tak se rozhoduju vyplout. Cca 1 hod. před odjezdem za mnou přišla hlídka z kapitanátu a přinesla mi španělsky psaný lejstro, že se loď zabavuje z několika důvodů. Nejsme svatí, ale 80% toho není pravda. Například nám tvrdili, že kapitán ani posádka nemá dostatečné oprávnění aby s lodí mohli plout. Po kadetech chtěli profesionální průkaz, že jsou kadeti atd. Dohoda žádná. Zaplaťte pokutu 14.400 EUR, , nebo kauci 18.000 Eur, jinak tu prostě budete stát! My to s vámi řešit nebudeme, řešte si to v Palma de Mallorca. Bylo to jako zlý sen. Na palubě mám plnou loď lidí, kterým uletí letadla z Itálie, a je to vůbec nezajímá.

V klidu u mola nám nic neschází

Na moři šílí vítr a vlny celý den. V klidu u mola nám ale nic neschází. Část lidí je na výletě autem a zbytek pracuje na lodi. Přetěsňujeme palubu, opravujeme takeláž a několik věcí se dělá i ve strojovně. Den utekl jako voda….

Tramontana

V noci mě vzbudily první poryvy větru. Tramontana přišla. Místní vědí, co to znamená. Síla větru zatím nepřesahuje 40 uzlů, i přesto raději přidávám další dvě lana. Spider La Grace drží, ale mele sebou jako vyplašený kůň.
„Klííííd holka, bude to dobré“.

Bouře se blíží

Dnes byl krásný den, který jsme strávili jachtingem mezi Baleárami. Bouře se ale blíží. Před vyplutím z Palmy jsem poprosil Marka, aby se mi koukl na počasí a on napsal:
„Nikam nejezdi. v té bouři bude vítr o rychlosti 70 kn.“
Až do večera je klid. Za klidného moře doplouváme do nejchráněnějšího portu ve Středomoří. Mahon leží v hluboké zátoce. Moře odsud člověk přes vysoké skály nezahlédne. Jenže naše místo v maríně je plné. Dalo se čekat, že stejně budou uvažovat i druzí kapitáni. Po dohodě s obsluhou maríny se uvazujeme nestandardně u nábřeží bokem. La Grace drží za 8 silných lan k závěrnému betonovému molu. Jdeme klidně spát….

Vracím se na loď

Už nikdy nepojedu jen na týdenní „dovolenou“. Doma na mě čekalo tolik nutných věcí k řešení, že i položka „pomilovat se“ se stala neodškrtnutým řádkem v diáři a to ještě na na X té straně!
Odpoledne naloďuji posádku a sleduji vývoj počasí nad západním Středomořím. Vypadá to blbě. Mezi námi a Itálii je obávaný Lionský záliv, z něhož jdou větry o síle velmi silné vichřice, co dělí tenhle rybník na dvě půlky. Je jasné, že do středy se za Menorku nedostanu. Do Mahonu bych to ale mohl dokázat. Nabírám poslední lidi a vyplouváme. Jde to dobře. Pod plachtami na předním stěžni míříme k jižnímu mysu a pak si pomáháme motorem kolem Malorky.

Naštvaný Merlin na Cabreře

Listopad. Je krásný slunečný den, voda má stále 23,5°C a na obloze ani mráček. Koupeme se opalujeme a motorujeme 30 NM až na ostrov Cabrera. Pohodu a radost z takového dne zkazila jen nehoda, kdy se jeden kluk zhoupl na laně do vody a zapomněl se pustit. Následná rána o trup nevypadala vůbec dobře. Stalo se to daleko od Mallorky, a tak pro jistotu strávil 1 hod. v našem rychlém člunu na cestě na rentgen do Palmy a 1,5 hod. na cestě na ostrov Cabrera zpět na loď. Naštěstí rentgen ukázal, že jde jen o naražený žebro a „lodi se nic nestalo!“
Noc v úžasné zátoce národního parku je pecka. Naštvaný je jen Merlin, co musí sedět na lodi a trucuje, že psi nesmí na břeh. Kam půjde na záchod nikoho z ochranářů nezajímá. No už se mu to tu krátí. V pátek letí domů na dovolenou…