To je naše sobota!

Vyplouváme s budíčkem. Cestou vyhodnocujeme jednotlivce i týmy a ti nejlepší mohli za odměnu vystřelit z děla.
Úklid, balení a odjezd, pak náročné opravy, nalodění, ubytování a poučení všech – to je naše sobota!

Dnes je velký den

V noci foukalo jako blázen, ale kotva držela a skautské hlídky fungovaly.
Po snídani Romča vyrazila s dětmi na návštěvu brusíren a muzea kamene. Je fajn se podívat, jak se jmenuji všechny ty balvany, o které jsme včera v lomu zakopávali. My ostatní na lodi makáme jako blázni. Teď je nějaký blbý týden a rozbíjí se, o co zakopnem. Po destrukci 3 ks přívěsných motorů teď zas vysadil generátor. Ach jo, nebude to snadný bez něj. Všechno nasvědčuje, že má prasklé těsnění pod hlavou.
Po návratu dětí z města přeplouváme na motor do Cava. Cestou obědváme. V Cavo se ale nevylodujem. Dnes je velký den, na kterém se zúročí všechny vědomosti dětí na palubě. Po náročných 6 dnech, kdy jsme se nejen bavili a cestovali, ale se s dětmi i učili, teď ty nejlepší z nich ukáží, co se naučili při náročné zkoušce před komisí. Jednotlivě a v kapitánské kajutě před pětičlennou komisí to není jen tak. Kdokoliv se může zeptat na cokoliv z celého týdne. Tady už nejsou team a až sem se dostalo jen 14 z 27 dětí, co se o to celý týden snažily. Jejich vědomosti překvapily i mě samotného – je vidět, že je to tu bavilo a učily se rády. Mám z toho velkou radost a bude mi ctí se s kýmkoliv z nich zase na palubě La Grace potkat a já vím, že se vrátí. Byl to moc prima týden.
Na noc zůstáváme v Cavo. Jsou tu menší vlny než v Baratti.

Porto Azzuro

Ráno nás vzbudily děti plavající na snídani.
Chvíli po ní jsme oslavili čtyři narozeniny/svátky. Pěkně po pirátsku a se vší škodolibostí jsme děti vykoupali v síti vedle lodi.
Poté jsme vyrazili na pláž sbírat drahokamy a do místních dolů. Pro děti je to tu vždy velký zážitek.
Odpoledne jsme přepluli do Porto Azzura. Tohle městečko vždycky potěší a pizza co tu mají je super – neodolali jsme.
Dnes byl krásný a slunečný den.

Calamita

V noci opět začalo foukat. Tentokrát ale kotva až tak nedržela. Za noc jsme cca osmkrát popojeli. Nárazy větru naštěstí netrvaly dlouho a tento záliv je velmi dlouhý a všude je mělká voda. Celou noc jsme loď hlídali. Ráno jsme byli o 150 m dál, ale pohoda.
Dopoledne děti jachtily na čmeldovi. Fouká jako blázen.
Odpoledne zvedáme přední plachtu a vyplouváme do zátoky Calamita. Obligátní grilování na této pláži se zde už stalo tradicí. České buřty jsou pochoutkou nejen pro mě. Děti spí na pláži u ohně a my jdem hlídat La Grace. Ta stojí uvázaná jen 50 metrů u pláže a tvoří nádhernou kulisu pod jasnou hvězdnou oblohou.

V mořském akváriu

Nakonec byla noc vcelku klidná, jen kamarád z lodi Bella mi z vedlejší zátoky napsal:
„Noc jsme přečkali, ale čtyřikrát jsme překotvovali a dnes jsme raději přejeli do mariny.“
My jsme strávili půlden v mořském akváriu. Naší snahou bylo dětem nejen ukázat, co žije ve Středozemním moři, ale hlavně jim ukázat, co je nebezpečné a jak se chovat v případě, že se tímto živočichem setkáme. Nešlo ale o strašení dětí žraloky. Naopak! Žraloky a rejnoky si tu děti hladily. Odpoledne přeplouváme do Golfo Stella. Není to daleko, ale počasí stále není stabilní a dnes je naším cílem dostat všechny děti do koše na stěžni a naučit je plout na malé plachetnici – je to super….

Hodil by se semafor

Dopoledne cvičíme děti na lodi v plavání, lezení po stěžni a všech možných bezpečnostních věcech na lodích. Umí si nasadit vesty, ale i vytáhnout člověka, který přeletěl palubu a skončil v moři. Vše učíme teoreticky, ale zkoušíme prakticky. Za plavby na plachty jsme poprosili jednoho z vedoucích, aby vyskočil a děti pak ukázaly, co musí udělat pro jeho záchranu. Vašek byl do 5 minut zpět na palubě.
Plavby s dětmi jsou super, ale bude to chtít nějaká vylepšení La Grace. Například na schodiště a lodní průchody bude třeba nainstalovat semafor – 27 dětí se tu totiž neustále pohybuje tam a zpět.
Zatím je krásně, ale předpověď počasí není příznivá.
Odpoledne házíme kotvu u vraku lodi Elvis Scott. Všechny děti bereme na šnorchl na jeho prohlídku. Při návratu na loď se v minutě mění počasí – přichází bouře. Vše jsme rychle zvládli, zvedáme kotvy a jedeme se schovat na jižní stranu ostrova.
Noc přečkáváme v Marina di Campo. Celou noc jdou ještě jižní vlny, ale vítr tu není, takže až na houpání je vše OK. Celou noc děti drží kotevní hlídky. Všichni jsou zodpovědní, protože vědí, že to není hra.

Zastupuju bocmana

Celé dopoledne se učíme a cvičíme v lanoví. Není to snadné, protože nám nedorazil nový bocman, a tak si tohle řemeslo oživuju já, jako za starých časů před osmi lety.
Po obědě vyplouváme. Fouká 26 kn, a tak taháme jen stěhovky. Loď se rozletěla jako pták. Děti si užívají mlácení přídě do vln a cákání na ně a my si užíváme jachting – konečně.
Odpoledne děti navštívily pevnosti v městě Portoferraio a vyrazily po stopách Napoleona. Já, Romča a kuchař jsme vyrazili na nákup potravin na týdenní plavbu. Zážitek z dvouhodinového pobytu v supermarketu nemá cenu popisovat.
Na noc zůstaneme na kotvě schovaní tady v zátoce.

Námořní školička

Den střídání. Odjíždí další skvělá parta. Upluli jsme spolu kus světa. Jediné, co mě mrzí, je to, že jim tak strašně málo foukalo a přitom na palubě bylo 90% lidí, co je schopných lézt a plachtit ve velkém stylu.
Po nich nastoupila parta 27 dětí a hned začalo foukat. Dne se ale nikam nepopluje. Čeká nás hodně učení – máme tu další námořní školičku.

Pracovní den

Dnes je pracovní den. Snažíme se stihnout koupit a opravit, co se dá. Po měsíční cestě je toho hodně. Také, už skoro na sucho, dojíždíme k benzínce a tankujeme plné nádrže nafty.
V poledne je vše hotovo a konečně jedeme k vodě. Koupání už si zasloužíme všichni. Nefouká a nefouká, ale máme plné nádrže a naftingu zdar.
Večer jsme v Porto Baratti.

Vyhlídková jízda

Hned ráno jsme se probudili u nádherné pláže. Bílý písek je tím, co tady dělá tu nádhernou vodu. Máme ale rozbitý motor na člunu, a tak na pláž přes mělkou vodu doplavalo jen pár lidí. Sharki opravoval motor celé dopoledne, ale nepodařilo se. Zbytek dne jsme si udělali vyhlídkovou jízdu po krásách Cap Corse. San Florent Century a samotný Cap Corse, nejsevernější mys Korsiky. Nefouká celý den. Pohled na stojící větrné elektrárny je deprimující. Protože ani výhled na další den není pro vítr příznivý, rozhodli jsme se dát si noční plavbu na Elbu. Cestou kličkujeme mezi obřími loděmi plující touto oblastí a přemýšlíme o obývající naftě v nádrži. Před Portoferraiem k benzince už jistě poplujeme na výpary a tak jsme přichystali vše alespoň trochu tekuté a mastné co pujde hodit do kotle, aby nám to dojelo!