Dračí jeskyně

Dopoledne máme všechny lidičky ve známé dračí jeskyni. Podzemní labyrint chodeb i jezero zůstane ještě dlouho v mých vzpomínkách. Tentokráte ale sedím na lodi a pracuju.
Na odpoledne máme naplánovanou dlouhou plavbu kolem Mallorky. Cca 50 NM nám bude trvat nejen dnešek, ale i celou následující noc.

Porto Cristo

Ranní vstávání nám uštědřilo nádherný obraz. Teplá voda, moře a studený vzduch vykouzlily nad vodou v zátoce krásnou mlhu dokreslenou paprsky ranního slunce. Dopoledne nefouká, ale je naděje, že se to odpoledne zlepší. Někdo se koupe, někdo je na procházce s Merlinem po skalách kolem. V poledne se zvedá vítr, a tak zvedáme kotvy. 3-4 kn rychlostí jsme do večera v Porto Cristo.
Po tradiční středeční večeři – řízek či smažák máme na lodi dvoje narozeniny. Cca hodinu je s Honzou, v přestrojeni za piráty trápíme a pak houpeme v síti nad vodou.
Noc na jedné kotvě ve velmi úzkém zálivu Porto Cristo není snadná – počasí nám ale přeje a tak vypadá La Grace mezi skalami velmi atraktivně pro lidi z tohoto městečka plného turistů.

Bitva o hrad, strašlivý drak atd.

Dopoledne se skupina chrabrých dětí vydala přepadnout místní pirátský hrad. Vylezli jsme tam, ale k bitvě nedošlo, protože hrad byl prázdný. Nejdříve jsme si mysleli, že jejich těla leží na hřbitově pod hradem, ale nakonec se podle nalezené mapy ukázalo, že část pirátů utekla na velké fregatě a zbytek sežral strašlivý drak. Jeho jeskyni jsme brzy objevili na jednom z protějších svahů i s ohromným kamenným symbolem kultu draka. Bylo to super. To, že tu v lese najdu symbol připomínající draka o velikosti 70 × 70 metrů jsem věděl, ale to, že naprosto náhodně se tu vyskytne v příběhu popsaný trojstěžník, už chce fakt velkou kliku!
Odpoledne přeplouváme dál. Nefouká, a tak si pomáháme motorem. Po 3 hod. plavby házíme kotvu v jedné naší oblíbené zátoce a vážeme se zádí k molu.
Zbytek dne je pak ve znamení vodních radovánek. Skákání z lana atd.
Noc je klidná.

Cabrera

Ráno jsme vyběhali Merlina, zvedli kotvu, spustili plachty a vyrazili na západ. Menorka má tento týden ošklivé počasí, a tak je to asi dobrá volba. Moc však nefouká, předpovědi jsou různé, a tak vlastně ani nevíme kam plujem. Na volném moři jsme konečně zachytili lepší vítr. Bohužel je to ostrá stoupačka, a tak měníme kurz na souostroví Cabrera. Celý den si jen tak plachtíme a chytáme ryby. Tedy se o to pokoušíme, ale bez valného výsledku.
Za úplné tmy před půlnocí přistáváme v zátoce na Cabreře.

Máme klidný spánek

Dopoledne lítám s Ivošem po nákupech a na lodi zatím kadeti pilně cvičí lanoví. Večer přeplouváme na slaboučký vítr západně od Palma de Mallorka do zátoky kryté velkým poloostrovem. La Grace se tu nehoupe a my máme klidný spánek.

A zase ta sobota!

Myslím, že se nestalo nic mimořádného. Prostě odjela další skvělá parta, po které se mi chvíli bude stýskat.
Další nastoupili až pozdě večer, takže jsme dnes stihli hodně práce.

Port Adriano

Dnešní noc jsme strávili v jedné hluboké zátoce mezi Port d´Andratx a městem Santa Ponsa. Lépe chráněnou zátoku by člověk najít nemohl, a i tak se s námi houpe celý svět až do rána.
Po snídani vyrážíme do Port Adriano. Stálá posádka doplňuje benzín a vodu a kadeti vyrazili v kostýmech drancovat pobřeží. Vrátili se s 5,- EUR v kapse, ale dobrý.
Zbytek dne se proháníme pod plnými plachtami zálivem Palma a děláme fotky.

Další poplach!

Kotva nás pustila v poryvu 35 kn silného větru. Zkoušíme ji házet znovu, ale nemá to cenu. Opouštíme klidnou vodu zátoky netuše, že na moři jsou čtyřmetrové vlny. Noc je černočerná a hustý déšť snižuje dohlednost na minimum. Oblohu ze všech stran bičují blesky. Průliv mezi Ibizou a Formenterou nevypadá jako snadný cíl. La Grace sebou divoce hází ve vlnách a míří mezi majáky. Za nimi už je líp a po další hodině házíme kotvu pod hradem u města Ibiza. Další bezesná noc je za mnou i mnoha dalšími.
Prší ještě celé dopoledne. I tak se skupinka nadšenců vypravila na prohlídku města.
Po poledni je nakládáme, taháme plachty a nabíráme směr Mallorka.
Až do poloviny pluje loď krásně, ale po západu slunce se vítr stáčí do protisměru a slábne. Oblohu kolem bičují blesky a my plujeme nocí na motor.

Na krok od katastrofy

Ve 3 hodiny ráno vyhlásila kotevní hlídka poplach. Ze zádě La Grace by se dalo dosáhnout na skálu. Rychle odhodit lana a pryč. Toto jakési jezero o průměru max. 50 metrů s jediným, vjezdem se náhle stalo pastí. Vítr uvnitř se točí jako v píšťalce a loď začíná připomínat kuličku uvnitř. Dokud foukalo přímo do díry, všechno bylo v pohodě. Když se ale vítr stočil napříč tou dírou, místo aby přes vysoké skály ustal, tak naopak zrychlil. Je taková tma, že nevidím ani kraje skal. Až na Marbellu jsme snad ještě nikdy nebyli v takovém nebezpečí. Naštěstí je tu hloubka až po strmé svahy skal. Vytáhnout tolik metrů řetězu trvá snad věčně. Proto se rozhoduji nečekat a poslední 40 m řetězu vytáhnout na volné moře úzkým vjezdem. Lidi běhají, posádka vydává rozkazy a manévruji zpocený až na zádech. Nakonec se podařilo. La Grace se bez jediného škrábance dostala ven. Venku fouká vítr do 10 kn (střední hodnota je 5-6 kn) Ještě že je voda hladká a nejsou vlny. Uvnitř zátoky stále peklo. Nikdy jsem se s něčím takovým nesetkal….
Na zbytek noci odplouváme na ostrov Formentera.
Po 2 hodinách spánku, snídani a kávy s Romčou odcházíme s kadety do místní půjčovny. Lidi nám celý den lítají na motorkách a v autech z „Četníka ze Saint Tropez“ po zdejších nádherných plážích.
Stálá posádka pracuje na lodi.
Večer je tradiční řízek. Předpověď říká, že v noci přijde přes ostrov od SW silný vítr. Pro jistotu překotvujeme dál od břehu s volnou vodou za zádí a držíme hlídky.

Po klidné noci následoval krásný den,

kdy jsme si s La Grace udělali vyhlídkovou plavbu podél nádherných vysokých skal. Je to pecka. Mám tuto část ostrova Ibiza moc rád. Nejsou tu divoké noční kluby a v podstatě ani lidi. Na krátkou zastávku jsme hodili kotvu v San Antoni de Portmany. Je tu trvale i jedna česká loď, ale pro nákup nezbytných potravin mi ani nezbyl čas se tam stavit. Spěcháme, abychom se dostali až k ostrovu Vedranell. Jde o nádhernou calderu kráteru. Kotvu jsme hodili do třicetimetrové hloubky a na dno položili 98 metrů řetězu. Záď naší lodi uvázali na dvě místa na skále a drželi. Nefouká. Ani předpověď, ani nic jiného nenasvědčovalo, že se blíží katastrofa. Večer byl nádherný a noc tmavá jako uhel.