Námořní školička

Den střídání. Odjíždí další skvělá parta. Upluli jsme spolu kus světa. Jediné, co mě mrzí, je to, že jim tak strašně málo foukalo a přitom na palubě bylo 90% lidí, co je schopných lézt a plachtit ve velkém stylu.
Po nich nastoupila parta 27 dětí a hned začalo foukat. Dne se ale nikam nepopluje. Čeká nás hodně učení – máme tu další námořní školičku.

Pracovní den

Dnes je pracovní den. Snažíme se stihnout koupit a opravit, co se dá. Po měsíční cestě je toho hodně. Také, už skoro na sucho, dojíždíme k benzínce a tankujeme plné nádrže nafty.
V poledne je vše hotovo a konečně jedeme k vodě. Koupání už si zasloužíme všichni. Nefouká a nefouká, ale máme plné nádrže a naftingu zdar.
Večer jsme v Porto Baratti.

Vyhlídková jízda

Hned ráno jsme se probudili u nádherné pláže. Bílý písek je tím, co tady dělá tu nádhernou vodu. Máme ale rozbitý motor na člunu, a tak na pláž přes mělkou vodu doplavalo jen pár lidí. Sharki opravoval motor celé dopoledne, ale nepodařilo se. Zbytek dne jsme si udělali vyhlídkovou jízdu po krásách Cap Corse. San Florent Century a samotný Cap Corse, nejsevernější mys Korsiky. Nefouká celý den. Pohled na stojící větrné elektrárny je deprimující. Protože ani výhled na další den není pro vítr příznivý, rozhodli jsme se dát si noční plavbu na Elbu. Cestou kličkujeme mezi obřími loděmi plující touto oblastí a přemýšlíme o obývající naftě v nádrži. Před Portoferraiem k benzince už jistě poplujeme na výpary a tak jsme přichystali vše alespoň trochu tekuté a mastné co pujde hodit do kotle, aby nám to dojelo!

Korsika

Ráno jsme měli chuť si přece jen prohlédnout hrad, ale nakonec jsme odpluli do národního parku Scandola. Tyhle rudé skály, strmé strže, skalní mosty, jeskyně a kamenná okna jsou tím nejkrásnějším na pobřeží Korsiky. Pokud jste tu ještě nebyli, máte co dohánět.
Polední koupačku jsme si odbyli před Anse Nero, zátoky s černou pláží, a od odpoledne dopluli až do Calvi. Prohlídku tohoto vyjímečného města si nechá ujít jen málokterý návštěvník Korsiky.
K mému překvapení zde opět kotví Royal Clipper – začínám mít pocit, ze nás pronásleduje, nebo zkopíroval náš fakt jedinečný rozpis plaveb!
V 19 hod. oba zvedáme kotvu a odplouváme společně na moře. Oba pod stěhovkami odplouváme do západu slunce.
Skončili jsme až v jedné ze zátok u San Florient.

Den blbec

Odplouváme už 7:30 hod. Cesta kolem západní Korsiky je dlouhá, i když fakt krásná. Po klidné vodě La Grace pluje na motor 7 kn. V ústí zátoky se míjíme s Royal Clipprem. Nabrali jsme kurs na sever. Cestou nás při koupání chytla francouzská celní loď. Kontrola byla přátelská, ale důkladná.
Naším dnešním cílem je národní park Porto. Jsou tu krásné červené skály, mnoho lagun a jeskyní. Využívám toho, že je na palubě dron a tak děláme pár záběru ze vzduchu.
Den blbec:
La Grace manévruje mezi skalami s lehkostí a obratností. Nakonec jsem dostal tu drzost a zakotvil v jedné z lagun mezi gumovými člunky. Při odplutí ale nenaskočil motor a mě nezbylo, než odtamtud vyvláčet cm po cm svého drobečka člunem. No, byla to velká drzost a ponaučení se hodilo. Sharki zatím spravil motor. Ukázalo se chyba na nabíjecí klemě mezi startovaci a provozní baterkou. Přes ni se zničila startovací baterka za necelou hodinku.
Zanedlouho potom, co naskočil motor La Grace se zase rozbil motor na člunu. Co je platný, že je 2 roky starý. Moře dokáže zničit cokoliv. Naštěstí je Sharki v opravách rychlý a fakt šikovný. Druhý den ráno už člun jezdí.
Na noc jsme dopluli až do zátoky Girolata. Tato nádherná pirátská zátoka skvěle kryla korzárské lodě a se svou pevností na skalním výběžku to bylo velmi romantické místo. Než tady postavili marinu. Zátoka je přeplněná bójkami a cena za stání je stejná, jako kdyby majitelé měli mola. Ten nádherný hrad chátrá už mnoho desítek let a na jeho rekonstrukci se nedostávají peníze ani čas. Asi má Francie jiné starosti, než zachovávat úžasná místa historie své země.

Do Ajaccia

V půlnoci jsme naložili lidi z výletu po Bonifaciu a vypluli na sever po západním pobřeží. Je tma jako v pytli, ale loď krásně uhání pod hvězdnou oblohou.
Za dvě hodiny jsme dorazili do zátoky Roccapina. Nikde ani živáčka, jen tady stojí 8 lodí – zřejmě všichni vědí proč.
Hned dáno jsme proběhli Merlina a pár kadetu po téhle úžasné pláži s karibskou vodou. Merlin lítá jako pominutý, což zřejmě způsobují všudypřítomné stopy divočáků. Jsem zvědav, jestli bude k obědu vepřové, nebo on :-D
Chytil se krásně barevný tuňák – byl skvělej. Už dlouho jsem neviděl tak krásnou rybu.
Fouká, takže pod větrem 20-26 kn plujeme celé dopoledne. Na jednu stranu jsem rád, ale na druhou mě strašně mrzí, že jen plujeme, a člověk si stíhá jen prohlížet ubíhající krajinu. Škoda, že plavba kolem Korsiky nikdy netrvá 2 týdny. Jeden je strašně málo.
Odpoledne jsme se stavili v jedné ze zátok a na večer dopluli do Ajaccia. Tohle město z dálky připomíná panelákovou hrůzu, ale procházka starým centrem stála za to. Taky jsme našli rodný dům Napoleona Bonaparteho.
Na noc jsme se vyvázali na jedné z bójí v zátoce před městem.

Cala Cappra, La Maddalena, Bonifacio

Hned ráno jsme vstali a snažili se zde nabrat vodu. Marina pro nás ale neměla místo, a tak jsme vyrazili dál. S malou koupačkou v Cala Cappra jsme strávili na cestě víc než půlden až do mariny La Maddalena. Tam na nás byli milí a vodu nám prodali. Během tankování se všichni kadeti prošli po městě a dali si zmrzku nebo koupili pivo. Celé dopoledne jsme cvičili v lanoví, a tak jsme si na trase mezi Sardinii a Korsikou vytahali plachty. Fouká ovšem jen 6 kn vítr, a tak rychlost La Grace není nijak závratná. Pro výcvik ale dobrý. Před Bonifaciem jsme se potkali s dalšími plnopachetníky. O kouzelnou kulisu se pro turisty na hradbách při západu slunce postaral Royal Clipper, Sea Cloud II a samozřejmě my! Ostřelování Bonifácia už se tu tak nějak stalo tradicí…

Dokončuju rozpis plaveb na rok 2019

Sobota jako každá jiná. Jen s tím rozdílem, že dokončuju rozpis plaveb na rok 2019. Už týden jsem tím tak zblblej, že i v deníku píšu špatný rok. :-D
Jinak se dnes nic zvláštního nestalo. Máme novou posádku – 29 šikovných a odhodlaných kadetů a vyplouváme na sever. Bude-li hezky, chceme plout západem Korsiky. Předpověď ale nehlásí příznivý vítr a budem bojovat s častými bezvětřími. Abychom to nahnali, hned po nalodění posledních jsme dopluli až do Porta Rotonda. Zítra tu chcem doplnit nezbytnou vodu. Cestou školíme kadety ve splachování záchodů a zhasínání světel – mám pocit, že jsem to říkal už snad tisíckrát!

Letos bylo krásné léto

Ráno po nezbytné procházce s Merlinem hotelovým komplexem připomínajícím Benátky jsme vytáhli všechny plachty na předním stěžni a pomalu se sunuli podél severovýchodu Sardínie. U Porto Cerva jsme chvíli pozorovali Rolex cap, ale při síle větru 7 kn je jachting nuda. Odpoledne to chcíplo úplně, ale to už jsme byli před Porto Aranci. Po nezbytné koupačce jsme chvíli honili delfíny u našich oblíbených sádek a pak vyrazili na Olbii. I přes poměrně pozdní příjezd bylo naše místo volné. Je vidět, že léto končí. Teplota vody je ovšem pořád 26,6°C. Letos bylo krásné léto. Už jsem si skoro zvykl na život bez bouří a strachu o loď.

Čtvrtek - vlastně středa

Vlastně středa – dnes byl totiž řízek! :-D
Celý den jsme se na motor potloukali národním parkem La Maddalena a navštívili zátoky Cala Rossa, Santa Maria, La Romana, Garibaldi a Cotticio. Koupání a procházky – to byl zas den. Plachty jsme ale nevytáhli ani jednou…