Murphy řádí

Celou noc přemýšlím, jak La Grace pomoci. Je jasné, že i když ji teď naplno dobijeme, stejně nám dřív nebo později energie dojde a situace se může opakovat. Hlavní generátor má prasklé těsnění pod hlavou, a tak oprava není snadná. Sharki ji zvladne, ale potřebuje nové těsnění. Na moři je stejně hnusně, a tak se rozhoduji nechat loď v maríně, pujčuju si od kamaráda auto a vyrážím na výlet do Janova pro těsnění a jako bonus jsem se rozhodl koupit i nový motor na člun, aby byla další záloha. Cestu přes Elbu, trajekt na pobřeží a 800 km po Italii musím hravě zvládnout do večera. Trajekty ale jezdí kvůli špatnému počasí až od 10 hod., a tak začínám získávat lehký skluz. Díky svým organizačním schopnostem se mi podařilo přiblížit těsnění z Janova spedicí a ukecat chlapa ve Veroně, aby všechno připravil a možná i chvilenku počkal v obchodě.
Trochu jsem nervózní byl, ale na druhou stranu se mi nechce násilím páčit kvůli divnému pocitu do cizího auta.
Vše šlo dobře dalších cca 30 minut, ale pak se to posr…. Naše auto náhle a vcelku bez varování na dálnici chcíplo. Na dojezd jsem se s ním dostal k nejbližšímu odpočívadlu SOS a už nenastartoval. Naprosto netuše co mu je, jsem volal majiteli. Je jasné že jsem v prd… Je večer, všechny servisy zavřené, motor na loď se nestihne převzít a já jsem uvězněn svodidly dálnice. Musel jsem nechat auto odtáhnout a z kapsy vytáhnout 240 EUR. U nejbližšího sjezdu na Modenu jsme našli technickou čtvrť a OBI market. V autě není žádné nářadí, takže se mi to bude ráno hodit. Panice ale zatím nepropadám a ihned organizuji záchrannou výpravu. Z lodi na motorce vyjel kamarád s majitelem auta. Trajektem se dostali do Baratti a odtud Sharanem jedou 400 km za námi. Co bude s autem jsem v tomhle okamžiku netušil, ale bylo jasné, že já se musím co nejdřív vrátit na loď protože tam mám lidi.
Aby toho na mě nebylo málo, na lodi mezitím přístavní policie otravuje kvůli hozené kotvě v přístavu. Nechápu proč. V noci byl silný vítr a La Grace má 126 tun. Mooringy jsou tady dimenzované tak na 40 tun a mě mariňáci nahnali do místa pro malé lodi. Kotva je tedy jediné možné a logické řešení, abych nikomu nezpůsobil žádnou škodu. Už toho na mě začíná být moc, protože se nemám možnost bránit. Argument, že se kotva může na dně o nějaký bordel zachytit neberu, protože buď si tam mají uklidit, nebo mi mají naúčtovat vyproštění kotvy, až to bude aktuální. Teď jde o bezpečnost a tu by měli právě oni ctít nejvíce!!!!

Loď je bez proudu

Hned ráno vyplouváme na moře. Je krásný den a my si užíváme jachtingu netušíce, jak se budou vyvíjet následující události. Loď je bez proudu. Nejde hlavní ani záložní generátor. Jako by si z nás Murphy dělal legraci a zkoušel, co vydržíme. Po událostech z před pár týdnů, kdy se nám rozbil přívěsný motor (2 roky stará Honda 40HP) a nasledně záložní přívěsný motor (jen o málo starší Honda 50HP) a aby toho nebylo málo, tak i motor, který je záloha zálohy Tohatsu 9,8 HP, se teď opakovala situace s generátory. I ty máme na La Grace tři a ani jeden nebyl použitelný. Blížil se večer a vítr sílil. Doplachtili jsme až před Porto Azzuro a když už na stěžni zbyla jen poslední plachta a vítr dosahoval síly 30-32 kn, tak jsme se rozhodli schovat v jedné ze zdejších zátok. Škrtnu o startér hlavního motoru a nic. Po mnoha dnech bez dobíjení nemáme už dostatek proudu ani pro motor. Sharki se hned pustil do nouzové opravy alespoň jednoho z generátorů. La Grace otáčím a mířím do bezpečí otevřeného moře. Vítr však stále sílí. V duchu si říkám, že na tohle už jsem asi starej. Sharky je dobrý mechanik. a tak po půl hodině nahazuje Hondu a z ní dobíjí startovací baterku. Já se zatím, se snižujícím se signálem, pokouším spojit s kamarádem na Elbě. V noci bude vítr 40 kn a bylo by dobré, kdyby o nás alespoň někdo věděl.
Po čase, který jsem neměl čas vnímat, motor naskočil. Otáčím La Grace a mířím do bezpečí zátoky Porto Azzuro. Mariňáci už nás ale kvůli špatnému počasí nevzali do portu, a tak házím kotvu a čekám na chvilkové bezvětří, které by před půlnocí měl způsobit přechod středu tlakové níže – něco jako oko hurikánu. Vše je připraveno a v 23 hod. vplouvám do portu. Nechci ale riskovat utržení mooringu, a tak si pro jistotu házím kotvu a vážu se na čtyři mooringová lana. Kdo ví, co bude v noci.

Na lodích je to prostě vždycky tak

Noc byla klidná, přestože hlášený byl silný severovýchodní vítr. Jen vlny byly nepříjemné, ale snesitelné.
Hned ráno začínáme se školením kadetů. Potom přeplouváme na motor na Elbu. Nefouká a je krásný letní den. Cestou trénujeme lezení po stěžních. Zájemců je hodně, a tak nám to zabralo čas až do oběda.
Po obědě vyrážíme s Ivošem na nákupy. Tradiční tříhodinové peklo v hypermarketu mě už docela zmáhá. Obdivoval jsem 3 holky co si vzal s sebou a vydrželi to s ním.
Kadeti zatím trávili čas prohlídkou Portoferraia.
Sharki se taky neflákal. Dopoledne spravoval motor na člunu a odpoledne lítal kolem našeho hlavního i rezervního generátoru. Na lodi je peklo, že se vždycky pos../rozbijou věci v řadě a je jedno kolik máš záloh. Minule se rozbil hlavní přívěsný motor současně s rezervním motorem. Hned na to odešla i záloha zálohy a zbyla jen vesla. Teď pro změnu odešel hlavní generátor společně s rezervním generátorem a do věčných lovišť odešel i malý záložní generátor zálohy. Nevím čím to je, ale na lodích je to prostě vždycky tak.
Den utekl jako voda a teď je 9 PM a já mám hlad jako vlk…

To je naše sobota!

Vyplouváme s budíčkem. Cestou vyhodnocujeme jednotlivce i týmy a ti nejlepší mohli za odměnu vystřelit z děla.
Úklid, balení a odjezd, pak náročné opravy, nalodění, ubytování a poučení všech – to je naše sobota!

Dnes je velký den

V noci foukalo jako blázen, ale kotva držela a skautské hlídky fungovaly.
Po snídani Romča vyrazila s dětmi na návštěvu brusíren a muzea kamene. Je fajn se podívat, jak se jmenuji všechny ty balvany, o které jsme včera v lomu zakopávali. My ostatní na lodi makáme jako blázni. Teď je nějaký blbý týden a rozbíjí se, o co zakopnem. Po destrukci 3 ks přívěsných motorů teď zas vysadil generátor. Ach jo, nebude to snadný bez něj. Všechno nasvědčuje, že má prasklé těsnění pod hlavou.
Po návratu dětí z města přeplouváme na motor do Cava. Cestou obědváme. V Cavo se ale nevylodujem. Dnes je velký den, na kterém se zúročí všechny vědomosti dětí na palubě. Po náročných 6 dnech, kdy jsme se nejen bavili a cestovali, ale se s dětmi i učili, teď ty nejlepší z nich ukáží, co se naučili při náročné zkoušce před komisí. Jednotlivě a v kapitánské kajutě před pětičlennou komisí to není jen tak. Kdokoliv se může zeptat na cokoliv z celého týdne. Tady už nejsou team a až sem se dostalo jen 14 z 27 dětí, co se o to celý týden snažily. Jejich vědomosti překvapily i mě samotného – je vidět, že je to tu bavilo a učily se rády. Mám z toho velkou radost a bude mi ctí se s kýmkoliv z nich zase na palubě La Grace potkat a já vím, že se vrátí. Byl to moc prima týden.
Na noc zůstáváme v Cavo. Jsou tu menší vlny než v Baratti.

Porto Azzuro

Ráno nás vzbudily děti plavající na snídani.
Chvíli po ní jsme oslavili čtyři narozeniny/svátky. Pěkně po pirátsku a se vší škodolibostí jsme děti vykoupali v síti vedle lodi.
Poté jsme vyrazili na pláž sbírat drahokamy a do místních dolů. Pro děti je to tu vždy velký zážitek.
Odpoledne jsme přepluli do Porto Azzura. Tohle městečko vždycky potěší a pizza co tu mají je super – neodolali jsme.
Dnes byl krásný a slunečný den.

Calamita

V noci opět začalo foukat. Tentokrát ale kotva až tak nedržela. Za noc jsme cca osmkrát popojeli. Nárazy větru naštěstí netrvaly dlouho a tento záliv je velmi dlouhý a všude je mělká voda. Celou noc jsme loď hlídali. Ráno jsme byli o 150 m dál, ale pohoda.
Dopoledne děti jachtily na čmeldovi. Fouká jako blázen.
Odpoledne zvedáme přední plachtu a vyplouváme do zátoky Calamita. Obligátní grilování na této pláži se zde už stalo tradicí. České buřty jsou pochoutkou nejen pro mě. Děti spí na pláži u ohně a my jdem hlídat La Grace. Ta stojí uvázaná jen 50 metrů u pláže a tvoří nádhernou kulisu pod jasnou hvězdnou oblohou.

V mořském akváriu

Nakonec byla noc vcelku klidná, jen kamarád z lodi Bella mi z vedlejší zátoky napsal:
„Noc jsme přečkali, ale čtyřikrát jsme překotvovali a dnes jsme raději přejeli do mariny.“
My jsme strávili půlden v mořském akváriu. Naší snahou bylo dětem nejen ukázat, co žije ve Středozemním moři, ale hlavně jim ukázat, co je nebezpečné a jak se chovat v případě, že se tímto živočichem setkáme. Nešlo ale o strašení dětí žraloky. Naopak! Žraloky a rejnoky si tu děti hladily. Odpoledne přeplouváme do Golfo Stella. Není to daleko, ale počasí stále není stabilní a dnes je naším cílem dostat všechny děti do koše na stěžni a naučit je plout na malé plachetnici – je to super….

Hodil by se semafor

Dopoledne cvičíme děti na lodi v plavání, lezení po stěžni a všech možných bezpečnostních věcech na lodích. Umí si nasadit vesty, ale i vytáhnout člověka, který přeletěl palubu a skončil v moři. Vše učíme teoreticky, ale zkoušíme prakticky. Za plavby na plachty jsme poprosili jednoho z vedoucích, aby vyskočil a děti pak ukázaly, co musí udělat pro jeho záchranu. Vašek byl do 5 minut zpět na palubě.
Plavby s dětmi jsou super, ale bude to chtít nějaká vylepšení La Grace. Například na schodiště a lodní průchody bude třeba nainstalovat semafor – 27 dětí se tu totiž neustále pohybuje tam a zpět.
Zatím je krásně, ale předpověď počasí není příznivá.
Odpoledne házíme kotvu u vraku lodi Elvis Scott. Všechny děti bereme na šnorchl na jeho prohlídku. Při návratu na loď se v minutě mění počasí – přichází bouře. Vše jsme rychle zvládli, zvedáme kotvy a jedeme se schovat na jižní stranu ostrova.
Noc přečkáváme v Marina di Campo. Celou noc jdou ještě jižní vlny, ale vítr tu není, takže až na houpání je vše OK. Celou noc děti drží kotevní hlídky. Všichni jsou zodpovědní, protože vědí, že to není hra.

Zastupuju bocmana

Celé dopoledne se učíme a cvičíme v lanoví. Není to snadné, protože nám nedorazil nový bocman, a tak si tohle řemeslo oživuju já, jako za starých časů před osmi lety.
Po obědě vyplouváme. Fouká 26 kn, a tak taháme jen stěhovky. Loď se rozletěla jako pták. Děti si užívají mlácení přídě do vln a cákání na ně a my si užíváme jachting – konečně.
Odpoledne děti navštívily pevnosti v městě Portoferraio a vyrazily po stopách Napoleona. Já, Romča a kuchař jsme vyrazili na nákup potravin na týdenní plavbu. Zážitek z dvouhodinového pobytu v supermarketu nemá cenu popisovat.
Na noc zůstaneme na kotvě schovaní tady v zátoce.