|
|
Staňte
se členy klubu La Grace
Klub přátel největší české školní plachetnice La Grace
přijímá první členy právě teď.
- Staňte se členy party lidí, kteří se na této
jedinečné lodi plaví a udržují ji.
- Získejte téměř poloviční slevu na plavby na lodi.
- Dostávejte pravidelné novinky o dění kolem lodi.
- Hlasujte, jaký dárek budou členové každý rok dostávat
(části dobového oblečení, originální kladky apod.).
- Pomozte realizovat klubové akce na mořích i na souši.
To vše a mnohé další za minimální členský příspěvek
od 500,- Kč ročně.
|
|
|
|
|
Setkání
členů klubu a přátel La Grace
Na četné připomínky
ze stran zájemců se admiralita rozhodla zorganizovat společné
Setkání členů klubu a přátel LaGrace. Sraz se z nostalgických
důvodů bude konat v neděli 7.3.2010 v 9.hod. ve Valašském
Meziříčí, tedy v místech, kde nás před nedávnem navždy
opustila část naší milované lodi.
Setkání
členů klubu a přátel z řad veřejnosti na veletrhu "Lodě
a Caravany" v Praze na výstavišti PVA Letňany
v sobotu 13.3.2010 ve 14.hod.
Povídání
o La Grace (vše co vás zajímá) s Pepou Dvorským, kapitánem
lodi Pro členy klubu a všechny přátele lodi vstupenky na
celý veletrh zdarma! Přihlaste se o ně na: Občanské sdružení
La Grace tel.: 604 269192, nebo email: yachtaPrincess@gmail.com
 ovodobá
historie plachetnice La Grace
7.
díl - Jak se staví sen aneb deník
4.3.2010 čtvrtek
Těsně před sedmou nás probudil Hejkal, který přijel vyzvednout
Juru a společně se vydali na výlet kamsi na směrem na Sharm-al-Sheikh.
Jura pak rovnou odlétá domů a Hejkal se na lodi ještě pravděpodobně
ukáže. V práci to vypadalo stejně jako včera. Bojová morálka
mizerná, vedro a všeobecná únava. Upnuli jsme definitivně
oba stěhy a obě parduny přední košové čnělky, domotali žbrdliny
hlavní košové čnělky kam až to šlo a Kozobák přikryl překližkou
vrcholky pňů a čnělek, aby nám do nich nepršelo. Vzhledem
ke všeobecnému úpadku morálky jsem konečně dal na Liborovo
naléhání a po čtvrté hodině, když ještě bylo slušné světlo,
jsme se převlékli do pirátských kostýmů a chvilku si hráli
jak malé děti. No ale bylo to fajn.
Viky
3.3.2010 středa
Ranní katastrofa. Každodenní boj s ospalostí byl prohrán na
celé čáře a já se až lekl hned po otevření očí a pohledu na
hodinky. Tři čtvrtě na 8. Holt každém den není posvícení.
Toto rčení se dnes jako smrad táhlo celým dnem a doufáme,
že se z něho vyspíme. Udělali jsme sice spoustu práce, ale
není moc vidět. Většinou se jednalo o další, nekoneční upínání
a štelování těch našich klacků vedoucích ke hvězdám. Aby na
ně šlo aspoň trošku schopně vylézt, tak se Míra s Hejkalem
pustili do uvazování žbrdlin na boční úpony hlavní košové
čnělky. Toto začíná být už opravdu zajímavé. Se vzdalující
se palubou a volným prostorem pod nohama se každý krok stává
pečlivě promyšlenou, propočítanou a potom co nejdokonaleji
uskutečněnou záležitostí. Zarputilý Honza celý den statečně
vrtal díry na kolíky, kolem nichž budou držet lana pohyblivého
lanoví vedoucí na palubu. Je jich opravdu hodně.
Viky
2.3.2010 úterý
Je nás najednou na tu práci tolik, že se v tom člověk skoro
až ztrácí, ale o to rychleji stavba roste. Jura se už skoro
domořil s naším kotevním vrátkem. Je smontovaný, natřený základovou
barvou, těsnění vyměněna a zbývá už jen navařit platformy
pro nohy, příčné zpevnění a dotřít vrchní vrstvou. Máme z
něj radost. Ale daleko víc je vidět jak nám neustále dorůstá
takeláž. Průběžně celý den jsme dotahovali hlavní košovou
čnělku až tak, že se nahoře ani nehne. Vytáhli jsem přední
košovou čnělku, upnuli ji výpomocným stěhem a bočními úponami
a připravili si její přední košový stěh a parduny. Pomalu
se učíme a práce začíná jít snáze od ruky. Až budeme vytvářet
takeláž fregaty, tak to půjde jako na drátkách.
Viky
1.3.2010 pondělí
Další den bez elektřiny za námi, což nám samozřejmě naházelo
hromady klacků pod nohy. Šlo tak akorát motat lana. Kozobák
přidělal na přední stěžeň kladku na vedení stěhu košové čnělky,
vyrobil jsme parduny košové čnělky, natáhli její košový stěh
na kterém Libor vytvořil krásnou myš a podobně jsem si hráli.
Libor také začal vyrábět kožené výstelky na vidlice vratiráhna
a vratipně. Honza vyhezčoval obojek hlavního stěhu a vydatně
pomáhal při různém silovém tahání lan. Odpoledne přijel Hejkal
a Máša z výletu do pouště a hned se zapojili do výškových
prací. Je krása, když se v naší takeláži prohání v závratné
výšce nad palubou tolik lidí. Viky
Viky
28.2.2010 neděle
Tak nejsme úplně jako Arabové a "zítra ráno" u nás skutečně
platí. Další krok uskutečněn a další výšková meta zdolána.
Zdvihli jsem hlavní košovou čnělku, upevnili jí bočními úponami
a výpomocným stěhem, vše řádně zajistili, vylezli až úplně
nahoru a za lehkého mrazení v zádech se kochali výškou a výhledem
z nejvyššího bodu v dalekém okolí. Jsem zvědav na pocity,
až se to celé bude na moři houpat. Také jsme si jen tak zkušebně
zdvihli přední košovou čnělku a k všeobecnému nadšení zjistili,
že na ní vše sedí tak jak má, tudíž se nebude muset nic upravovat.
Honza s Liborem upevnili vedle čelenu oka na uchycení hlavního
a výpomocného stěhu přední košové čnělky a vymýšleli kusy
kůže přibité na přední stěžeň v místech jeho styku s hlavním
stěhem. Unavení a šťastní z dnešní činnosti jsme se večer
rozprchli do bydlišť a postelí.
Viky
27.2.2010 sobota
Jsme ranní ptáčata
a na naší Půvabné jsme byli už chvilku po osmé hodině ranní.
Měli jsme také důvod proč. Cíl dnešního dne byl konečně vytáhnout
hlavní košovou čnělku. Já jsme musel jet něco vyřizovat do
Suezu, takže jsem předal velení a obrovskou hromadu instrukcí
Kozobákovi a doufal, že vše dobře dopadne. Dopadlo to tak
průměrně. Čnělka neseděla zrovna perfektně, tak se musela
na několika místech přihoblovat. Libor naštěstí uvedl do provozu
elektrický hoblík, takže to šlo. Přivrtali jsme brámový kříž,
čnělkovou ohlávku, provlékli oka bočních úpon a stěhů a najednou
koukáme že čnělka je zase už dole, něco se na ní dodělává
a je půl šesté. Ach jo. Jsme asi už moc dlouho v arabském
světě, tak si říkáme: "zítra ráno."
Viky
|
